Kvůli zbrojení se chystají občany ještě více ožebračit!
V programovém prohlášení téhle vlády mělo stát: budeme škodit pracujícím a jejich rodinám, jak jen to půjde. Dělá to totiž skoro vždy, když s něčím novým přijde. A za to ji nebudeme šetřit. Vítejte u dalšího dílu Bez obalu, který by se nečetl dobře podporovatelům asociální čtyřdemolice, kdyby se jí dostal do ruky.
Již v roce 2023, kdy ministr Válek už v té době téměř rok sliboval zajištění dostatku léků, dal server Aktuálně.cz dohromady přehled ministrových výroků. Např. v prosinci 2022, krátce po nástupu do funkce, se Válek zapsal do historie českého politického bizáru tvrzením, že když obvoláte sto lékáren, chybějící lék se vám určitě podaří sehnat.
Nedostatek léčiv
Výpadky léků, konkrétně především antibiotik, se pak táhly i během celého roku 2023, a také loňské výpadky zásadních léků ukázaly, že novela zákona o léčivech, která měla potíže vyřešit, zcela selhává, protože se jí výrobci neřídí a nedodržují povinnost dodávat lék ještě dva měsíce po ohlášeném přerušení dodávek, jak jim zákon ukládá. A tak, světe div se, i v posledním roce vládnutí čtyřkoalice hlásí lékárny nedostatek léčiv.
Ministr zdravotnictví tak nedokázal za čtyři roky, co situaci údajně řeší, zajistit tak základní věc, jakou je dostatek léků v lékárnách, přitom se tu vláda ohání plněním programu z 93 %. Co že za lék tedy bude v následujících týdnech k nedostání? Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na svých webových stránkách upozornil na chystané přerušení dodávek Brufenu, který může chybět od poloviny dubna až do konce května. Nedostatek léků je však jen pomyslnou třešničkou na dortu destrukce zdravotnictví v podání ministra Válka. Již na podzim ho ostře zkritizoval prezident České lékařské komory za přiškrcení peněz pro ambulantní lékaře a praktiky.
»Návrh úhradové vyhlášky předložený ministrem Válkem je zcela mimo ekonomickou realitu. Nezajistí peníze, ale přesto drze tvrdí, že stále garantuje všechno všem, kdykoliv a v libovolném množství. Ve skutečnosti negarantuje nic, jen nás zdravotníky neustále vydírá,« prohlásil směrem k ministru Válkovi v říjnu loňského roku prezident lékařské komory Milan Kubek. A zcela bez viny není ministr ani v aktuální kauze Motol. Válek totiž při nástupu na ministerstvo sliboval v rozhovoru pro Zdravotnický deník přesoutěžení ředitelských postů ve všech státních nemocnicích, i v tomto případě však byla realita úplně jinde a výsledkem je 18 osob obviněných z korupce, praní špinavých peněz či dotačního podvodu po razii v Motole. Ministr Válek tak jednoznačně patří mezi ty, kterým nemůžete věřit ani nos mezi očima. Zato máte letos jedinečnou příležitost říct i jemu STAČILO!
Nedostatek bytů
Nová data demonstrující alarmující bytovou situaci pak v minulém týdnu přinesly Seznam zprávy. Zatímco ceny bytů v letech 2021-2024 vzrostly o téměř 40 %, mzdy se ve stejném období zvýšily cca jen o 20 %. Významně se tak mění socioekonomie těch, kteří si aktuálně mohou dovolit vlastní bydlení. Již dávno to nejsou mladé rodiny s dětmi. Zatímco v roce 2005 si člověk s průměrnou mzdou mohl pohodlně dovolit rodinné bydlení, tak v roce 2024 by už o 11 procentních bodů překračoval doporučené maximum parametru DSTI, tedy poměru splátky dluhu k čistým příjmům. Ten lze považovat za jakousi horní hranici toho, za co je ochotna banka půjčit klientovi na bydlení, aby nebyl vystaven riziku selhání. Pokud bychom se zabývali tím, jak velký byt by si člověk v roce 2005 mohl dovolit, aby byl na horní hranici DSTI, která činí 45 %, byl by to byt o velikosti 130 m2. V současné době je to však byt o více než polovinu menší – 60metrový. A zatímco v roce 2005 stačilo jednotlivci k pořízení vlastního bydlení vydělávat na úrovni mediánu až průměru, v roce 2024 na vlastní bydlení musí člověk vydělávat více než 75-80 % obyvatel. Je tak čím dál více patrné, že vlastní bydlení se v České republice stává luxusem pro nejbohatší.
Nedostatek ochoty pro mírová jednání
Dalším ekonomickým tématem minulého týdne pak byly úvahy ekonomů ohledně toho, kde vzít chybějících 80 miliard, tedy zvýšení na 3 % HDP, na které se vláda s Fialovým posvěcením chystá navýšit výdaje na obranu. A je jasné, že to obyvatele České republiky bude bolet. Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády, prohlásila v souvislosti se zvyšováním peněz pro obranu, že »jednorázové navýšení výdajů bez zásadních úspor v jiných kapitolách rozpočtu – včetně důchodů nebo zdravotnictví či zvýšení daní a odvodů či příjmů nebo půjček z EU – nebude možné«.
Se svou špetkou přispěchal taky bývalý ministr financí Kalousek, podle kterého nebude jiná varianta, než snižování výdajů ve formě propouštění státních zaměstnanců, v opačném případě by se pak dle něj musela Česká republika zadlužit. Absence jakékoliv ochoty politických špiček připustit mírová jednání dříve než po třech letech válčení, ruku v ruce s nekritickým postojem k plánovanému zbrojení, se tak v budoucnu České republice vrátí. Ať už další potřebou zvyšování daní, které bez pochyb znovu pocítí především lidé, kteří se už nyní pohybují na hranici chudoby, případně se můžeme připravit na vlnu propouštění či další posouvání věkové hranice pro odchod do důchodu. To budou reálné dopady politiky válčení posledních let, o kterých vám ale ve svých programech před volbami nikdo neřekne.
BOX
Ráda bych se evropských i českých elit zeptala, kdo si myslí, že za ně bude umírat. Skutečně si myslíte, že člověk uchopí pušku a půjde s chutí padnout za systém, kde bude pracovat do 68 let, aby splatil dluhy, extrémně drahý nájem za malý a nedůstojný byt, nakoupil drahé potraviny nižší kvality, než co mají sousedi na západ od nás, a to celé ve strachu, aby ho zaměstnavatel někdy v budoucnu nevyhodil bez udání důvodu?
I v Evropě se uplynulý týden nesl ve znamení zbrojení. Ursula von der Leyenová napřed představila svůj plán ReArm Europe, jehož součástí by mělo být poslat na zbrojení dalších 800 miliard eur neboli téměř 20 bilionů korun. Evropská rada se následně sešla v Bruselu, aby Komisi zaúkolovala hledáním dalších zdrojů, které se dají nalít do zbraní. Tedy tento zbrojní kolotoč není zdaleka u konce. To všechno v době, kdy se zdá, že konflikt na Ukrajině se konečně blíží ke konci a zároveň v době, kdy téměř mnoha desítkám milionů Evropanů hrozí chudoba či sociální vyloučení, kdy ceny bydlení jsou rekordně vysoké a stále stoupají, a stejně tak vysoké jsou ceny za energie či potraviny. V Evropě scházejí léky a kvůli potřebě šetřit se odkládá věk odchodu do důchodů. Zároveň scházejí investice do inovací a nových technologií, jako jsou moderní čipy.
Prý kvůli nedostatku finančních prostředků přihlížíme brutální likvidaci sociálního státu a škrtům ve vzdělávání či zdravotnictví, a hle, na krmení zbrojařů se jako zázrakem peníze našly! Ano, sice přijdeme o všechny sociální jistoty, ale bude víc zbraní, co se budou dát poslat na Ukrajinu či někam jinam po světě, a zbrojaři se budou mít ještě lépe než nyní. Zároveň se posílí moc Evropské komise na úkor členských států, protože o rozdělování 150 miliard eur mezi členské státy na nakupování vojenského materiálu má rozhodovat právě Komise. Státy nebudou o svých penězích rozhodovat podle svých případných potřeb. A rozdíly mezi bohatšími a chudými státy v EU se jen rozšíří, protože válkychtivé vlády, jako je ta naše, by měly moct na zbrojení zneužít i peníze fondu soudržnosti.
Ráda bych se evropských i českých elit zeptala, kdo si myslí, že za ně bude umírat. Skutečně si myslíte, že člověk uchopí pušku a půjde s chutí padnout za systém, kde bude pracovat do 68 let, aby splatil dluhy, extrémně drahý nájem za malý a nedůstojný byt, nakoupil drahé potraviny nižší kvality, než co mají sousedi na západ od nás, a to celé ve strachu, aby ho zaměstnavatel někdy v budoucnu nevyhodil bez udání důvodu?
Mým cílem je, aby zde člověk mohl žít důstojný život, nikoliv přežívat. Aby Evropa byla znovu konkurenceschopná a prosperující. A tím myslím prosperitu pro všechny, nikoliv jen pro lidi profitující na válce. Řekněme STAČILO roztáčení nekonečného kola závodů ve zbrojení a STAČILO vládě, která úkoluje Evropskou komisi k nacházení více prostředků na zbrojení, místo průmyslu, zemědělství, školství, zdravotnictví či vědy a výzkumu.
Kde a kdy se můžeme potkat
Čtvrtek 20. března – Bílovec – od 16.00 hod. v kulturním domě (Ostravská 363/17)
Pondělí 24. března – Frýdek-Místek – od 16.00 hod. v restauraci U Hučky (Slezská 1967)
Úterý 25. března – Nymburk – od 16.00 hod. v Obecním domě Kokos (B. Smetany 55)
Čtvrtek 27. března – Rozstání u Mor. Třebové – od 17.00 hod. v Obecní hospodě u koupaliště (č. p. 80)
Celý díl Bez obalu si můžete pustit na YouTube kanálu Kateřiny Konečné nebo www.bezobalu.info nebo na www.nasepravda.cz