Jak se postaví nová vláda k bezpečnostním hrozbám?
Vítejte u dalšího dílu seriálu BEZ OBALU, u kterého, jak jste si jistě všimli na mých sociálních sítích, se zažila zkratka BOčko. Ať mu budete říkat tak nebo tak, každý týden vám přinese otevřený pohled na některé zásadní momenty politiky v uplynulých dnech. Tak tomu je i tentokrát.
Jedním z klíčových předvolebních témat byla bezpečnost, a jsem upřímně zvědavá, zda vláda, která nastoupí, dostojí svým slibům, že do naší země nepustí žádné migranty, kteří by ohrožovali naši bezpečnost. Šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek totiž v rozhovoru pro ČTK popsal aktuální trendy v kriminalitě a varoval před hlavním rizikem pro následující roky. Tím může být především nárůst násilné kriminality po skončení ukrajinsko-ruského konfliktu a příchodu mužů ze zákopů na české území. Podle Mazánka je zde »reálné riziko, že až ta válka jednou skončí, za ženami s dětmi, které tady jsou a pracují, přijdou muži ze zákopů. Žít několik let v zákopu znamená obrovskou frustraci a člověk v té frustraci může dělat řadu věcí,« uvedl. Hrozí podle něj i ozbrojené gangy: »Je to otázka toho, které osoby si sem pouštíme, a když už je sem pustíme, jestli jsme schopni vymoci si právo na vlastním území.«
Mazánek upozornil také na přibývající počet případů tzv. moderního otroctví. Zločinci jsou společensky zdatní a své oběti ovládají vytvářením dluhů nebo tím, že pro ně vyřizují záležitosti na úřadech. I vzhledem k hrozícím rizikům a rostoucí kriminalitě považuji za jeden z fatálních porušených slibů Fialovy vlády, že neadresovala stav bezpečnostních složek. Z dat z poloviny letošního roku bylo patrné, že k naplnění stavu chybí téměř šest tisíc příslušníků policie. Tato politika spolu s popsanými riziky může vytvořit v následujících letech smrtelný elixír, který se nám může nepříjemně vymstít.
Fialův bilionový dluh
V komedii, ve které je však český občan držen jako rukojmí, se změnilo jednání končící vlády s nastupující Sněmovnou o rozpočtu na následující rok. Navzdory předchozí praxi, kdy odcházející vlády posílaly shodný návrh rozpočtu do Sněmovny ještě jednou po volbách, odmítá končící vláda znovu poslat k projednání svůj návrh se schodkem 286 miliard. »Jestliže tato Sněmovna návrh už projednat nemůže, je naprosto legitimní, aby ho projednala ta nová,« podotknul směrem ke končící vládě dokonce i prezident Pavel. To vše se odehrává v situaci, kdy státní dluh na konci září stoupl na rekordních 3,5 bilionu korun, a na každého občana tak připadá dluh přes 323 tisíc korun. Oproti konci loňského roku stoupl státní dluh o 152,7 miliardy, a jak připomněl ekonom Petr Dufek z Banky Creditas, od nástupu dosluhující Fialovy vlády v prosinci 2021 se zvýšil o bilion korun! Podle Dufka je problémem především trend, kdy se má letošní schodek 241 miliard prohloubit příští rok na 286 miliard, což prodraží náklady na celkovou obsluhu dluhu, tedy především na výplatu úroků, na 110 miliard korun.
Návrh rozpočtu na příští rok v minulém týdnu ostře zkritizovala také Národní rozpočtová rada. Té vadí především to, že končící vláda neschválila rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Rada v souvislosti s tím mluví dokonce o porušování zákona. Rada také zkritizovala zvyšování odhadů příjmů státního rozpočtu na poslední chvíli a nelíbí se jí ani rozsah obranných výdajů v plánovaném rozpočtu ministerstva dopravy, které mají vyskočit na 20 miliard korun z pouhé stovky milionů korun letos. »Uvedené masivní meziroční navýšení obranných výdajů v kapitole ministerstva dopravy tak na základě dostupných údajů nelze pohledem aktuálního metodického přístupu NATO označit za důvěryhodné a vypadá spíše jako neoprávněné navýšení výdajů státního rozpočtu nad hodnotu stanovenou výdajovým rámcem,« stojí v dokumentu, který tak potvrzuje mou dlouhodobou kritiku navyšování výdajů na obranu jakožto jedné velké malé domů, s cílem sponzorovat válku a zároveň neschopnosti končící vlády čelit zbrojařské lobby. Peníze na obranu by měly jít především těm, kteří ji skutečně zajišťují, nikoliv na předražené stíhačky, zahraniční mise a předražené polní kuchyně. Obzvlášť v situaci, kdy státní dluh za jedno vládní období vyroste o bilion.
Na ochranu mentálního zdraví
Nyní k dění v Bruselu, kde se minulý týden sešel jak Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), tak delegace pro vztahy s Čínskou lidovou republikou. A čeho se schůze týkaly? Ve výboru IMCO poslanci znovu hlasovali o apelu na Evropskou komisi, aby konečně přišla s návrhem, jak bojovat s návykovým designem online služeb. Znáte to, stáhnutá aplikace má automaticky zapnutá upozornění, která vám pak posílá pozdě večer ve snaze dostat vás zpět k mobilu, automatické přehrávání videí, mizející obsah, ale třeba i zaměřené algoritmy, které se vás doporučeným obsahem snaží udržet u obrazovky co nejdéle. Vzhledem k mentálnímu zdraví nás všech, a především pak našich dětí, si myslím, že by s tím měla Komise něco dělat a omezit giganty, jako je Meta, X nebo Google, v jejich snaze udržet nás co nejdéle u obrazovky a vytěžit z nás co nejvíce dat, aby je pak mohly prodat ostatním firmám, co na nás zamíří svou cílenou reklamu. Komisi k tomu vyzýváme již řadu let, ale stále se k ničemu nemá, jedině snad k omezení naší svobody a nabourání našeho soukromí biometrickými kontrolami věku či skenováním našich občanek. Neřekla bych, že když Google získá naše data z občanských průkazů, tak se na internetu můžeme cítit bezpečněji, a proto vždy volám po boji s návykovým designem, ale vždy proti nástrojům na ověřování věku, které ve skutečnosti mají za cíl likvidaci našeho soukromí a svěření ještě většího objemu dat technologickým gigantům.
»Neziskovky« bez kontroly
Dále se hlasovalo o zavedení požadavků na transparentnost v zastupování zájmů třetích zemí na vnitřním trhu. Neboli pokud bude nějaká lobbystická skupina v EU přijímat peníze z třetích států, bude to u ní muset být transparentně uvedeno. Ale co se nestalo. Z tohoto byly opět vyjmuty tzv. neziskovky, které berou peníze a jejich cílem je »propagace demokracie«, což návrhu značně podráží nohy. Vzpomeňme si, jak se kvůli programu STAČILO! na zavedení zákona o zahraničních agentech ozýval křik, a nyní nám podobné principy prosazují zákonodárci v samotném Bruselu.
Pirátka zas perlila
Po sedmi letech se také poprvé sešli zástupci Evropského parlamentu a čínského Národního lidového kongresu. To je jistě pozitivní vývoj ve vztazích EU-Čína a malé okno naděje, že se vztahy mezi EU a Čínou zlepší po letech, kdy jsme na povel z USA poslušně vedli s Čínou obchodní válku. Naděje jsou pod Komisí, kde sedí von der Leyenová a Kallasová, velice nízké, ale přece.
Vyznamenala se však Pirátka Markéta Gregorová, která jaksi zapomněla, že reprezentuje české voliče a Evropský parlament, a místo toho stočila debatu na konflikt na Ukrajině. Představte si, že po sedmi letech očekáváte dialog o vztazích EU-Čína, a místo toho se vám dostane výslechu o tom, proč váš stát nezaujal tak sebedestruktivní stanovisko ke konfliktu na Ukrajině jako EU a končící vláda Petra Fialy, jíž byli Piráti po většinu jejího fungování loajální součástí, než byli odejiti dělat místo toho loajální opozici. Tak doufám, že se paní Gregorové nepodařilo naše vztahy s okolním světem nabourat, i když se jí nedá upřít zuřivá snaha Evropu ještě více od zbytku světa izolovat.