Daňový systém nejvíc obírá už tak chudé zaměstnance
Zdravím vás v týdnu před Velikonocemi. Ani v tomto předsvátečním čase nám nenadělil klid, a tak ani tentokrát nechybí spousta událostí, které by neměly ujít naší pozornosti. Proto se na ně pojďme podívat zcela otevřeně a Bez obalu, jak se seriál, do kterého se právě začítáte, jmenuje.
Rozsáhlá analýza společnosti PAQ Research zaměřená na problematiku daní potvrdila smutný fakt, na který se snažím dlouhodobě upozorňovat: v českém daňovém systému jsou na tom nejhůře zaměstnanci s nejnižšími výdělky. Pojďme si tento paradox ukázat na příkladu vydělané stokoruny, kterou si odpracuje typický Čech (nebo Češka).
Pokud patří mezi příjmově nejchudší pětinu lidí, tak z této stovky státu odvede 30 korun kvůli zdanění práce, 10 korun na danění spotřeby a asi 40 haléřů na majetkových daních. Naopak od státu dostane 80 haléřů na některých sociálních dávkách. Jeho celkové daňové zatížení bude 40,3 procenta. Kdyby ale tento člověk patřil mezi pětinu lidí s největšími příjmy, tak by státu z každé vydělané stokoruny v peněžence na danění práce odvedl 35 korun, na danění spotřeby 4 koruny a na danění majetku 50 haléřů. Jeho celkové daňové zatížení bude 38,9 procent.
Bohatí jsou vysmátí
K tomuto srovnání je ještě nutné podotknout, že vysokopříjmový člověk si vydělá čtyřikrát víc stokorun než člověk z nejnižší příjmové skupiny. Rozdíl mezi daňovým zatížením lidí s nejnižšími příjmy a nejvyššími je ještě výraznější, pokud se díváme na deset procent nejchudších a deset procent nejbohatších. Nejchudší desetina lidí platí na daních celkově 42,5 procenta svých ekonomických příjmů a desetina lidí s nejvyššími příjmy 37,5 procenta. V západní Evropě je to přitom přesně naopak. Bohatší lidé nesou větší celkové daňové zatížení, než ti chudí.
Daňový systém proto kritizuje i řada ekonomů. Vysoké zdanění nejchudších zaměstnanců totiž může mít negativní důsledek pro výběr daní, když tito lidé mizí do šedé ekonomiky anebo pracují na pracovní dohody. »Většinou to plyne spíš ze strany zaměstnavatelů, protože ti jsou zatíženi těmi největšími odvody,« podotýká Klára Kalíšková z VŠE. Zaměstnanci pak mají minimální jistotu stability své práce a do budoucna i nízké důchody. Současná vláda pravidla pro práci na dohodu zpřísnila. To ale podle Kalíškové problém neřeší a může naopak pracující hnát do šedé ekonomiky. »Základní problém je to, že nízkopříjmoví čelí tak vysokému zdanění v tom standardním systému, že ani zaměstnanec ani zaměstnavatel nejsou ochotni do tohoto systému vstoupit,« vysvětluje.
Nezdaněný 13. plat!
I proto navrhuje hnutí STAČILO! jako jeden ze svých programových bodů 13. mzdu či plat osvobozený od zdanění a sociálních a zdravotních odvodů. Vnímáme volání mnoha zaměstnavatelů, kteří by rádi na konci roku dali svým zaměstnancům odměny, nicméně polovinu z nich seberou odvody a pracující dostane zhruba polovinu toho, co mu jeho zaměstnavatel chtěl dát.
Novou bouři mezi bezpečnostními sbory vyvolala analýza, kterou pro vládu nechal zpracovat ministr vnitra Vít Rakušan. Ta zkoumala rozdíly v platech vojáků a policistů. Je zřejmé, že v českém prostředí bezpečnostních sborů panuje nepoměr mezi platovým ohodnocením vojáků a mezi platy příslušníků jejich ostatních složek. Podle mluvčí ministerstva vnitra Hany Malé z analýzy jasně vyplývá, že »vojáci z povolání mají lepší finanční ohodnocení než příslušníci bezpečnostních sborů ministerstva vnitra«. Zatímco nástupní plat vojáka činí bez příplatků 38 810 korun, policista začíná na 31 570 korunách. Rozdíl je tedy více než 7000 korun měsíčně. Zatímco o posilování armády, a tedy náboru a vylepšování platových podmínek se dlouhodobě hovoří, u ostatních bezpečnostních sborů přicházejí změny pomalu a jsou spíše parametrické či kosmetické. Policisté a další příslušníci tak volají po okamžitém zásahu. Podle policejních odborů je situace alarmující, a pokud se nezačne jednat, může dojít ke kolapsu systému. »Je třeba okamžitě najít zdroje na zvýšení platů a stabilizaci personálu – než bude pozdě!« varuje odborový svaz. Podle jeho zástupců chybí u policie přes 5800 lidí, u vězeňské služby je pak situace přímo kritická.
Černochová jede sólo
A právě platy bezpečnostních složek se staly sporem i přímo uvnitř koalice. Ministryně obrany Jana Černochová z ODS, zjevně opilá mocí současného trendu investic do zbrojení, ve středu šokovala své vládní kolegy, když ráno před jednáním vlády na své tiskové konferenci ohlásila, že chce, aby vojáci od léta dostali přidáno minimálně 8300 korun měsíčně. Údiv ministrů vyústil v hádku a emotivní odchod ministra zdravotnictví Válka z jednání kabinetu. I zbytku ministrů vadilo, že byli bez diskuse postaveni před hotovou věc a případným odmítnutím vyšších platů by prohloubili napětí v resortu i u veřejnosti.
A uvnitř bývalé pětikoalice to vře nejen kvůli výdajům na armádu. Do svých bývalých koaličních partnerů se opřel také Ivan Bartoš kvůli tomu, že v oblasti digitalizace neudělali nic nového. Vcelku odvážné, vzhledem k tomu, že právě Bartoš měl na svém ministerstvu na digitalizaci stavebního řízení tři roky a jak to dopadlo, si zatím stále pamatujeme všichni. Nedopadlo.
Přeji vám krásné svátky jara – Velikonoce!
Celý díl Bez obalu si můžete pustit na YouTube kanálu Kateřiny Konečné nebo www.bezobalu.info nebo na www.nasepravda.cz