Čtyřdemoliční priority úplně jinde než v péči o potřebné
Věřím, že jste velikonoční veselí prožili bez trvalých následků a teď se v pohodlí domova (nebo třeba kanceláře) začítáte do těchto řádků. Podívejme se společně na události uplynulého týdne. A jak jinak než BEZ OBALU.
Nízkoprahová centra, denní stacionáře nebo třeba domovy pro seniory budou dál dostávat peníze od státu jen na jeden rok. Hůře se jim tak logicky plánují investice do oprav nebo nového vybavení. Velkou reformu financování služeb, po které poskytovatelé dvanáct let volají, už ministerstvo práce a sociálních věcí do konce volebního období nestihne připravit. Šlo přitom o jednu z priorit, ke které se vláda zavázala v programovém prohlášení. Jedná se tak o další nenaplněný slib Fialovy vlády a vizitku lidoveckého ministra Jurečky, který se namísto smysluplných systematických kroků v průběhu vládnutí soustředil na prolomení bankovního tajemství a v poslední době čelí kritice od nevládních organizací za nepřehlednou superdávku.
Nedostatek sester, chátrající zařízení
Co ale absence reformy financování sociálních služeb znamená v praxi? Především nedostatek sester a pečovatelek v domovech pro seniory, ale také chátrání technického stavu těchto zařízení. Zařízením podobného typu se pak nedaří ani navyšovat kapacitu, která bude s ohledem na stárnutí populace potřeba. Asociace poskytovatelů také poukazuje na velké rozdíly mezi službami v rámci jednotlivých krajů. »Někdo dostane dvanáct tisíc na jedno lůžko v pobytové službě měsíčně a někdo tři tisíce – podle toho, v jakém je kraji nebo jaká je právní forma toho poskytovatele. Ale na lůžku je podobný senior, osoba se zdravotním postižením, kteří potřebují stejný objem péče,« podotýká prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. Vláda však namísto toho v posledních týdnech bohužel ukazuje, že i v posledním roce svého vládnutí má priority úplně jinde než v péči o potřebné.
Vláda neustálého selhání
A u selhání ministrů dříve pěti, dnes čtyřkoalice, ještě zůstaneme. Rušno bylo v uplynulém týdnu znovu ohledně digitalizace stavebního řízení. Pojďme se pěkně chronologicky podívat, co vše se událo. Server Novinky nejprve přinesl závěry z pracovní verze auditu k digitalizaci, který si nechalo zpracovat Ministerstvo pro místní rozvoj. Audit konstatoval, že za kolapsem digitalizace stavebního řízení, která měla loni výrazně zjednodušit a zrychlit komunikaci mezi úřady a stavebníky, stál především časový tlak a nedostatek lidí. Podle auditu kvůli nesplnění klíčových milníků může Česká republika navíc čelit pokutám od Evropské komise. Audit konstatoval, že ministerstvo při přípravě digitalizace nedodrželo některá důležitá pravidla – například nemělo obsazené pracovní role požadované vlastní metodikou. Pochybením také bylo, že resort do provozu uvedl systém, který mu v rozporu s předpisy nezkolaudovala Digitální informační agentura. Ivan Bartoš přes to všechno několik měsíců tvrdošíjně odrážel kritiku stavebníků a úředníků, že systém není připravený a nebude fungovat. Stávající ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek ze STANu pak na svolané tiskové konferenci prohlásil, že audit nyní nezveřejní, protože se stále ještě čeká na jeho konečnou verzi. Některé jeho závěry, potvrzující selhání koaličního partnera, však Kulhánek potvrdil, když uznal, že spěch na systém měl za následek různé zkraty při přípravě. Například se podle něj aplikace dostatečně nepřipravovaly v souladu s potřebami uživatelů na stavebních úřadech. Kulhánek ale také nezapomněl zkritizovat Bartošovu předchůdkyni ve funkci Kláru Dostálovou z ANO, když se podle něj nacházel celý projekt ve skluzu už před nástupem současné vlády.
BOX
Zatímco se politici přou, stavebníci sčítají škody
A tak, zatímco se politici přou, stavebníci sčítají škody. Tržby klesly více než třetině, přesně 36 procentům oslovených tuzemských společností. V průměru přišly o 18 procent tržeb, objem zakázek se jim snížil o 19 procent. Nejčastěji kvůli průtahům při schvalování projektů a odkládání veřejných zakázek. Část podniků navíc hlásí, že problémy přetrvávají i v letošním roce. Data vycházejí z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, který prováděla mezi 128 firmami různé velikosti během února a března. Tedy zhruba tři čtvrtě roku po startu digitalizace. Dopady navíc mohly být ještě citelnější, pokud by část firem loni z opatrnosti nepodávala své projekty raději ještě v červnu podle starého stavebního zákona. »Celkově digitalizace vedla k prodlení v oblasti schvalování projektů, realizaci staveb i odsunu kolaudačních řízení. Mělo to tedy významný dopad představující zpoždění v související administrativě,« prohlásil Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti Hochtief. Pro stavebníky je mimo jiné problém, že se kvůli digitalizaci zdržela výběrová řízení na veřejné zakázky. Tento efekt pocítila více než polovina společností. I přes snahu ministra Kulhánka stavebníky uklidňovat však řada společností upozorňuje na přetrvávající problémy, např. s odesíláním dokumentů stavebním úřadům.
BOX
Jedna z velmi mála částí migračního paktu, které dávají smysl, je návratová politika.
Kam deportovat nelegální migranty?
Ale pojďme se ještě podívat na dění v EU. V rámci migračního paktu vytvořila nyní Evropská komise list 7 bezpečných států, kam by bylo možné deportovat nelegální migranty. Tedy jedna z velmi mála částí migračního paktu, které dávají smysl, totiž návratová politika, kterou se někteří příznivci paktu přikrývají, i když pak obsahuje i povinnou solidaritu a přerozdělování si migrantů mezi členskými státy. Seznam bezpečných států obsahuje Bangladéš, Kolumbii, Egypt, Indii, Maroko, Tunisko a je na něm i Kosovo. Zároveň Komise oznámila, že kandidátské státy EU, s výjimkou Ukrajiny, také splňují požadavky pro to, aby byly bezpečnými, jde tedy například o Turecko, Srbsko či Albánii, a doufám, že se tyto státy na listu skutečně objeví. Nyní bude na parlamentu a členských státech schválení tohoto seznamu. Domnívám se, že Komise se mohla více snažit hledat i třeba v subsaharské Africe. Německo považuje za bezpečné státy Senegal a Ghanu, Francie například Kapverdy. Proč ale žádný z těchto států není na seznamu? Na druhou stranu je aspoň malou náplastí poté, co nám tu dozimetrový Rakušan zařídil povinné kvóty, že se konečně alespoň začíná také řešit seznam bezpečných zemí, a doufám, že členské státy budou moct své vlastní seznamy nadále rozšiřovat.
Celý díl Bez obalu si můžete pustit na YouTube kanálu Kateřiny Konečné nebo www.bezobalu.info nebo na www.nasepravda.cz