Vážení čtenáři, milé čtenářky!
Tento týden bych se ráda zaměřila na hospodaření vládní koalice s veřejnými financemi. Právě jejich řádná správa totiž byla jedním z hlavních témat SPOLU před sněmovními volbami, když Markéta Pekarová Adamová slibovala snížení nákladů na provoz Sněmovny o 40 milionů. Realita? Náklady Sněmovny pod vedením Pekarové Adamové za loňský rok o 141 milionů korun vzrostly. Jak je to možné? Na vině jsou mimo jiné zahraniční cesty poslanců. Na tom by samo o sobě nebylo co kritizovat, kdyby šlo o nutné cesty s jasným cílem. Přesně takové ale cesty současných poslanců nejsou. Naopak. Mnohdy jde o cesty s na první pohled abnormálně vysokými výdaji, u kterých vůbec není zřejmé proč stály tolik a dokonce z nich ani neexistuje žádná zpráva o tom, co přesně na nich poslanci dělali a jaký tím naší zemi vznikl užitek. Vezměme si třeba náklady na čtyřčlennou delegaci poslanců ODS, KDU-ČSL a ANO na prosincové transatlantické fórum NATO ve Washingtonu. Týden v Americe vyšel čtveřici poslanců téměř na milion, o jejich práci ve Washingtonu už se ale z veřejných zdrojů nic nedozvíte. Další zarážející položkou je 75 tisíc za čtyři dny lidoveckého poslance a uvolněného starosty jihomoravských Bučovic Jiřího Horáka v Gruzii na zasedání podvýboru pro budoucnost obranných a bezpečnostních schopností parlamentního shromáždění NATO. Mimochodem v TOP desítce poslanců s nejvyššími finančními nároky na zahraniční cesty je 7 vládních poslanců. Úplně nejvíce stál daňové poplatníky poslanec KDU-ČSL Ondřej Benešík, který v loňském roce procestoval závratných 805 tisíc. První desítku uzavírá opět lidovec – již zmiňovaný Jiří Horák, který stál daňové poplatníky „jen“ něco přes 483 tisíc korun. Ale zpět k cestovce, pardon k zahraničním cestám Poslanecké sněmovny.
Exotiku preferuje dvojice poslanců Vojtko – Fifka ze STANU a ODS. V březnu týden za 317 tisíc v Indonésii, v říjnu pak další týden za 290 tisíc ve Rwandě. Ani v jednom případě není jasné, co přesně v daných zemích dvojice poslanců dělala. Krásná ukázka předvolebních slibů versus reálné politiky pětidemolice v praxi… Po svém zvolení předsedkyní Sněmovny přitom Pekarová pronesla tato slova: „Já se budu snažit ze všech sil, abych právě důvěru v naši komoru parlamentu, tedy v Poslaneckou sněmovnu, zvyšovala. Je to úkolem nás všech, ale já se budu snažit v tomto být v čele těch, kteří se o to snaží.“ Paní předsedkyně, růst nákladů o 141 milionů za první celý rok pod vaším vedením je myslím dostatečnou ukázkou toho, že vám vaše síly pro tento boj zjevně nestačí. Důvěra v politiky je v České republice rekordně nízko, a to i kvůli vašemu přičinění. Jde o další porušení slibu voličům, ze kterého by měla být vyvozena osobní odpovědnost. Mimochodem, když ji server kverulant.org s těmito čísly i výroky konfrontoval, přišla mu výhružka, aby obsah stáhl…
Voličům, v tomto konkrétním případě konkrétně seniorům, sliboval Petr Fiala v předvečer sněmovních voleb na podzim roku 2021, že zkrotí Babišovu drahotu. Jakým způsobem se to Fialově vládě podařilo vidíme bohužel asi všichni. Přitom právě hospodaření se státními financemi je podle ekonomů jedním z důvodů, proč se Česká republika dlouhodobě řadí mezi země s nejvyšší inflací v EU. Že Petr Fiala ale sliboval řešení seniorům a zmiňoval přitom zákonnou valorizaci, jen aby jim po volbách ono zákonem garantované zvýšení sebral, to je opravdu majstrštyk, za který by se měl premiér zodpovídat. A jak to jinak kromě nárůstu výdajů na provoz Sněmovny vypadá se slíbeným zlepšení veřejných financí? Jen za první čtvrtletí tohoto roku skončil státní rozpočet se schodkem 166 miliard, což je nejvíce od vzniku samostatné České republiky. A během toho všeho, kdy nás Fialova vláda rekordně zadlužuje, zatímco bere peníze potřebným, si vládní poslanci užívají milionové výlety do Ameriky a ministerstvo obrany i za tohoto stavu státní pokladny spřádá šílený plán nákupu zbytečných amerických stíhaček za více než astronomických 100 miliard. Pětidemolice tak nadále pokračuje v naplňování rčení „po nás potopa“…
Dalším výrokem, který mě v uplynulém týdnu zaujal, nebo spíše mi vyrazil dech, byl výrok advokáta Tomáše Sokola, který prohlásil, že by raději zastupoval čtyři pedofily, než jednoho komunistu. Posouzení morálního kompasu advokáta Sokola asi raději nechám na každém z vás. Možná se tento známý pražský advokát poučil ze slov předsedy České advokátní komory Roberta Němce, jenž prohlásil tato slova: „Domnívám se, že v dané situaci je na místě apelovat na politicky angažované advokátky a advokáty, a to zejména ty, kteří se v rámci politické soutěže orientují na skupiny voličů, jež nejsou spokojeny se stávajícím demokratickým systémem a převažující zahraničně politickou orientací České republiky, aby zvážili, zda by neměli po dobu své politické angažovanosti výkon advokacie pozastavit, aby jejich projevy nebyly dávány do souvislosti s advokacií.“ Je děsivé, že šéf advokátní komory peskuje ty, kteří si dovolí mít jiný než vládní a mainstreamový názor. Ba dokonce, že využívají svého práva daného Listinou práv a svobod a politicky se angažují.
Další kauzou posledních dnů jsou poté zmatky ohledně obilí z Ukrajiny. Jeho dovoz nejprve přerušilo Polsko a Maďarsko poté, co v dovezeném ukrajinském obilí jejich testy potvrdily pesticid, který není povolen v Evropské unii a může mít negativní vliv na lidské zdraví. Ke stejnému kroku následně přistoupilo i Slovensko. Navzdory jednotnému postupu zbylých zemí Visegradské čtyřky však česká vláda k omezení dovozu nevidí důvod. To podle mě rozhodně správné není! Jestliže existuje jen stín pochybnosti o závadnosti potraviny, pak je naprosto na místě ji okamžitě stáhnout. To by mělo platit i v případě ukrajinského obilí. Naprosto nerozumím tomu, že vedení naší země je schopno takto postupovat, neboť předpokládám, že okolní státy zákaz nevyhlásily jen tak. Pokud je rozhodnutí našich úřadů a odpovědných osob motivováno politickou korektností k Ukrajině, pak je to naprosto skandální věc. Jako europoslankyně systematicky 9 let bojuji proti dvojí kvalitě, aby naši občané nebyli nuceni jíst předražené šunty v českých obchodech a vedení státu místo toho, aby tuto aktivitu podpořilo, tak strká hlavu do písku. Ať raději okamžitě odejdou, než napáchají ještě více škod!
Pojďme se ještě krátce podívat na události v Turecku, kde 14. května proběhnou parlamentní i prezidentské volby. Předchozí volby se konaly v červnu 2018 a současný prezident Erdogan je vyhrál když získal 52,6% hlasů. Pozorovatelé se shodují na tom, že letos je znovuzvolení Erdogana po dvaceti letech v největším ohrožení. Podle posledního průzkumu veřejného mínění je asi 47 % voličů připraveno hlasovat pro Erdogana a asi 42 % podporuje jeho hlavního rivala Kilicdaroglu, kterého navrhl opoziční blok šesti stran Lidová aliance. Podle jiných nedávných průzkumů dokonce nesmírně těsně vede Kilicdaroglu. Pokud žádný z kandidátů nezíská více než 50 % hlasů, tak se bude 28. května konat druhé kolo.
Turecká armáda se v Erdoganově éře účastnila řady konfliktů. Stále usiluje o vytvoření třicetikilometrového pásma podél své jižní hranice se Sýrií, což de facto znamená okupaci území, kde si Kurdové (které současný prezident vnímá jako teroristy) prosadili vlastní samosprávu. V roce 2019 a 2020 podpořila Ankara v Libyi tzv vládu národní jednoty (GNA). Turkům se podařilo vytlačit povstalecké jednotky maršála Haftara z metropole Tripolisu i ze západní části země. Díky turecké vojenské pomoci porazil Azerbajdžán Arménii ve válce o Národní Karabach v roce 2020. Pod nátlakem USA, kterým se nelíbí turecká spolupráce s Ruskem, začal Erdogan podporovat Ukrajinu především poskytováním dronů. Ankara již odsouhlasila vstup Finska do NATO, ale stále odmítá Švédsko, které poskytlo azyl mnoha tureckým Kurdům, kteří utekli z Turecka kvůli velkým represím.
Opozice ve svém volebním dokumentu mlčí o Kurdech, i když současně spoléhá na jejich podporu ve volbách. Je ovšem skutečností, že mezi šesti členy opoziční aliance nepanuje na kurdskou otázku shoda. Mlčí i o vztazích se Sýrií a jen chce usilovat „o bezpečný návrat“ většiny syrských uprchlíků do jejich vlasti. Podporuje nákup amerických stíhaček F-35 a současně mlčí o nákupu ruského protileteckého systému S-400, díky němuž USA vyloučily Turecko z programu stíhaček F-35. USA kritizují Turecko, že „hraje na obě strany“. Posílá sice jistou vojenskou pomoc ukrajinské armádě, ale současně proskakují informace, že podporuje vojensky i ruskou žoldnéřskou Wagnerovu armádu. Nepodporuje protiruské sankce a současně přimhuřuje oči před tureckými firmami, které pomáhají Rusku sankce obcházet.
Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=LpOM5xsd3zA
Sestřih debaty na CNN Prima News: https://www.youtube.com/watch?v=WpfNy4ArstY
Odpověď novináři Luďku Staňkovi: https://www.youtube.com/watch?v=ken13Jm8Xrk
Komentář k minimální důstojné mzdě: https://www.youtube.com/watch?v=Sp3uzTy_5fw
Vystoupení v Europarlamentu k normě EURO7: https://www.youtube.com/watch?v=NOlUkjYu_fs
Rozhovor pro Parlamentní listy: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/-Stavkujte-Sefka-KSCM-vyzyva-nespokojenou-verejnost-k-silnejsimu-tlaku-na-Fialu-734946
Těším se na setkání s Vámi
Mějte se krásně! Kateřina Konečná