»Demokrat« Volodymyr Zelenskyj pod lupou
Americký prezident Donald Trump v minulých dnech znovu zopakoval, že jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským je náročnější než jednání s Vladimirem Putinem. Není to poprvé, co se ve veřejném prostoru objevil názor, že to je právě ukrajinský prezident, který svým zatvrzelým postojem brání konstruktivním debatám, jež by mohly vést k ukončení války. Nejen proto jsem v únoru v debatě s Vítem Rakušanem na CNN Prima News konstatovala, že pro mě prezident Zelenskyj není ryzí demokrat a zcela nekritický postoj Západu vůči jeho osobě na rozdíl od většiny mainstreamu a taky našich vládních zástupců nesdílím. Každý takový názor však spouští mediální vřavu v podání těch, kterým vyhovuje současný stav, kdy v našem státním rozpočtu nezbývají peníze na nic jiného než na zbrojení. A tak jsem se k 11. výročí požáru v Domě odborů v Oděse, který vzplál 2. května 2014, rozhodla natočit video, které Zelenského ukazuje v trochu jiném světle, než jaké na něj vrhá mainstream.
Mé pochyby o Zelenského demokratických hodnotách mají kořeny ještě dávno před tím, než v roce 2019 nastoupil do prezidentského úřadu. V té době ještě herce Volodymyra Zelenského v roce vynesla do ukrajinského prezidentského křesla vlna hněvu veřejnosti, která tehdy protestovala proti politické situaci, včetně předchozích vůdců, kteří využívali zahraniční společnosti k ukrytí svého majetku. Dokumenty Pandora Papers v roce 2021 však později odhalily, že i Zelenskyj a jeho nejbližší okolí měli v té době vlastní síť offshorových společností. Z dokumentů vyplývá, že Zelenskyj a jeho partneři v televizní produkční společnosti Kvartal 95 vytvořili od roku 2012 síť offshorových firem. Tehdy společnost začala pravidelně vytvářet obsah pro televizní stanice vlastněné Ihorem Kolomojským, oligarchou, který čelí obvinění z mnohamiliardových podvodů. Dvě z těchto offshorových firem Zelenského společníci využili k nákupu tří prvotřídních nemovitostí v centru Londýna za v přepočtu 66, 48 a 45 milionů korun. Celkem tedy astronomických 159 milionů korun.
A po vstupu do politiky se pak přehlídka Zelenského pochybných praktik rozjela naplno. Třeba když v únoru 2021 nechal přerušit vysílání stanic 112, NewsOne a ZIK, částečně vlastněných Tarasem Kazakem, představitelem tou dobou největší opoziční síly, aby umlčel ty, co by si snad dovolili jeho režim kritizovat. Asi podobná demokratická praxe, jakou jsme pozorovali nedávno u nás s vypínáním webů a zřízením funkce pro Foltýna. Demokrati totiž milují, když se smí hlásat pouze jeden správný, a to provládní názor. Jak u nás, tak i na Ukrajině.
V roce 2022 pak ještě před únorovým vojenským konfliktem některá ukrajinská opoziční média uvedla, že čelí politickému tlaku ze strany Zelenského vlády. Konkrétně Volodymyr Mželskij, který řídil jednu z nejstarších ukrajinských televizních stanic, 5. kanál. Tu dříve vlastnil také bývalý prezident Porošenko, který své mediální podíly prodal na základě ukrajinského zákona z roku 2021. Mželskij prohlásil, že vláda pojala podezření o tom, že byl prodej 5. kanálu falešný a Porošenko stanici stále ovládá. Mželský pak uvedl, že v redakci 5. kanálu důsledně pociťovali tlak ze strany institucí, jako je regulátor vysílání, a byly na ně podány četné žaloby ze strany současných i bývalých poslanců parlamentu. Likvidace názorových i politických oponentů tak v podání Zelenského probíhala kontinuálně, cíleně a systematicky.
Zhruba ve stejné době, v lednu 2022, se Porošenko vrátil do vlasti, kde byl vzat do vazby na základě obvinění z nákupu uhlí z Ruska, která označoval za vykonstruovaná lidmi z okolí Zelenského. Administrativa Zelenského se od vyšetřování distancovala a uvedla, že prokuratura a soudy jsou nezávislé. Jak jinak.
Ukrajinistka Lenka Víchová však v té době označila kauzu za absurdní. »Jedná se o dodávky uhlí z let 2014 a 2015. V té době, když byla rusko-ukrajinská válka na začátku, bylo více než devadesát procent ukrajinských tepláren závislých na speciálním druhu uhlí – antracitu. Ten se těžil na území, které v té době už fakticky okupovala Ruská federace. A ukrajinská vláda stála před rozhodnutím, odkud ho dovážet a nakupovat,« řekla v Horizontu ČT24.
Ukrajina podle ní měla několik možností. »Mohla jej nakupovat v JAR – to se ukázalo jako nekvalitní, nevyhovující. Porošenko k tomu ještě tvrdí, že dokonce mělo být nakupováno přes offshore společnosti. Nebo mohla nakupovat toto uhlí u Ruské federace…,« dodala.
Mimochodem víte, kde to uhlí Ukrajina kupuje dnes? No přece v Rusku. Zatímco asociální papaláši Fialovy vlády se tady chlubí, že jsme Rusku zasadili zničující úder tím, že od něj neodebíráme ropu, tak Ukrajina dodnes nakupuje některé suroviny v Ruské federaci. Je to také ukázkový případ dvojího metru, který Zelenskyj aplikuje na sebe a na své politické soky. Pěkně po demokraticku, no ne?
V březnu 2022 pak Zelenskyj pozastavil činnost jedenácti ukrajinským politickým stranám kvůli jejich vazbám na Rusko. Většina postižených stran byla menší, ale například opoziční Platforma pro život měla ve 450členném ukrajinském parlamentu 44 křesel.
Nejdemokratičtější prezident moderní Ukrajiny učinil další krok směrem k západním ideálům demokracie. Rozhodnutím Rady národní obrany a bezpečnosti zcela zakázal jakoukoli činnost opozičních stran na Ukrajině. Asi nejsou potřeba. Po médiích tak došlo zcela logicky i na politické strany. Mimochodem zcela bezprecedentní je perzekuce členů zakázané Komunistické strany Ukrajiny, kteří zažívají doslova teror ze strany ukrajinského režimu.
Ale posuňme se do prosince roku 2022, kdy Zelenskyj podepsal kontroverzní zákon, který rozšiřuje pravomoci vlády regulovat mediální skupiny a novináře v zemi. Zákon podepsal navzdory námitkám mediálních svazů a organizací na ochranu svobody tisku, které varovaly, že bude mít mrazivý účinek na svobodu slova. Podle nového zákona má Národní rada pro televizní a rozhlasové vysílání, jejíž členy jmenuje prezidentova administrativa a poslanci parlamentu, širší pravomoci nad ukrajinskými mediálními organizacemi a novináři. Protestoval proti tomu například Národní svaz novinářů Ukrajiny.
Bezpečnostní služba Ukrajiny, tzv. SBU, také zadržela řadu názorových vůdců a novinářů, kteří před válkou vystoupili v médiích s kritikou vlády. Všichni byli obviněni z podpory proruského postoje, vlastizrady, špionáže, propagandy atd. V únoru až březnu 2022 byla na základě obvinění z vlastizrady zadržena řada známých blogerů a novinářů a umístěna do vazebních věznic. Byli mezi nimi Dmitrij Džangirov, Jan Taksjur, Dmitrij Marunič, Michail Pogrebinskij, Jurij Tkačov a další. Důvodem jejich zadržení přitom nebyla žádná zrada, ale strach úřadů z jejich veřejného politického postoje, který se neshodoval s oficiální linií vlády.
V březnu 2022 beze stopy zmizel historik Alexandr Karevin, známý svými politickými aktivitami, poté, co jeho dům navštívili příslušníci SBU. Karevin opakovaně ostře kritizoval kroky ukrajinských úřadů v oblasti humanitních věd, jazykové politiky a politiky historické paměti.
V březnu 2022 byla v Kyjevě zadržena a umístěna do vyšetřovací vazby Olena Berežnaja, právnička a aktivistka za lidská práva, známá svými antifašistickými postoji, a to na základě podezření podle článku 111 trestního zákoníku, tedy pro velezradu. Jen několik měsíců předtím, v prosinci 2021, hovořila v Radě bezpečnosti OSN o bezpráví na Ukrajině.
Dne 3. března 2022 zadržela SBU v Kyjevě levicové aktivisty a antifašisty bratry Alexandra a Michaila Kononovičovi na základě obvinění z porušení článku 109 ukrajinského trestního zákoníku (»akce zaměřené na násilnou změnu ústavního pořádku nebo převzetí státní moci«). Do konce roku 2022 byli umístěni do vyšetřovací vazby, kde byli biti a mučeni a byla jim odepřena včasná lékařská pomoc. Dodnes jsou v domácím vězení, je jim znemožněno pracovat a neproběhl řádný soud.
V květnu pak 2022 zadržela SBU v Dněpru bratra bývalého prezidentského kandidáta Olega Careva, občana Ukrajiny Michaila Careva, na základě obvinění z »destabilizace společensko-politické situace v regionu«. V důsledku toho byl v prosinci 2022 odsouzen k pěti letům vězení na základě obvinění z terorismu.
A můžeme klidně pokračovat…
Dne 7. března 2022 v Severodoněcku beze stopy zmizelo šest aktivistů opoziční organizace Patrioti pro život. V květnu 2022 jeden z vůdců neonacistického praporu Azov Maxim Zhorin zveřejnil na internetu fotografii jejich mrtvých těl a tvrdil, že »byli popraveni« a že jejich vražda souvisela s jejich politickými názory a byla provedena polovojenskými strukturami. Dne 12. ledna 2023 byl zadržen a umístěn do vyšetřovací vazby Sergej Titov, obyvatel města Belaja Cerkov, poloslepý a postižený člověk s duševní chorobou. Byl prohlášen za »sabotéra«. Dne 2. března 2023 bylo oznámeno, že ve vyšetřovací vazbě zemřel.
Za šíření politického obsahu na internetu, který úřady považovaly za zakázaný, byly na dnešní Ukrajině stíhány již stovky obyčejných lidí. Úřady přísně kontrolují informační prostor Ukrajiny včetně internetu. Jakékoli osobní zveřejnění občanů o chybách na frontě, o korupci mezi úřady a v armádě a o lžích úředníků je prohlášeno za trestný čin. Takové osoby, stejně jako blogeři a správci kanálů na telegramu, jsou vystaveni šikaně ze strany policie a Bezpečnostní služby. Často proto, že informovali o pravdě, která se však ukrajinskému »demokratickému« režimu zkrátka nehodila.
V září 2023 pak Zelenského čistky ještě přitvrdily. Ve vazbě skončil kvůli obvinění z podvodu a praní špinavých peněz jeho bývalý šéf, již zmíněný oligarcha Kolomojský. Ten byl mimo jiné vlastníkem televizního kanálu 1+1, na němž Zelenskyj vystupoval v seriálu Sluha národa, který pak dal jméno i jeho politické straně. I po zvolení prezidentem v roce 2019 zůstával Zelenskyj s Kolomojským v úzkém kontaktu. Za tehdy již stíhaným oligarchou létal do švýcarského a izraelského exilu. Porošenko, který oligarchu už v roce 2015 zbavil postu dněpropetrovského gubernátora, Zelenského přímo označoval za Kolomojského loutku.
No a letos v únoru se Zelenskyj rozhodl uvalit další sankce na svého předchůdce a dlouholetého politického rivala Porošenka. Tento tah přišel po tlaku Američanů i Rusů na uspořádání voleb na Ukrajině. Sám Porošenko, který by se volebního klání zúčastnil, sankce označil za »politicky motivované« a »protiústavní«. Zelenskyj naopak za ochranu suverenity i obnovu spravedlnosti.
Tak co, pořád vám Zelenskyj přijde jako ukázkový příklad demokrata?
Potkejme se na Prvního máje
Ve čtvrtek 1. května: v Zastávce u Brna – stadion TJ Čechie – od 11 hod., kde se mnou bude krajský zastupitel STAČILO! v Jihomoravském kraji Bohumil Smutný a v Ostravě na Mariánském náměstí od 14 hod., kde nebude chybět bohatý program, včetně toho pro děti.