Jeden asociální návrh pětikoalice za druhým
Zdravím vás u 18. vydání Bez obalu. V pětikoalici to před volbami znovu vře. A může za to další asociální návrh lidovců. Ti chtějí nově potrestat všechny občany, kteří se rozhodli nemít děti, a navrhují bezdětným zvýšit odvody na sociální pojištění.
Lidovcům vůbec nevadí, že spousta mladých lidí v České republice se rozhodne nemít potomka např. proto, že je pro ně nedostupné bydlení, že si nemohou založení rodiny dovolit kvůli drastickému propadu reálných mezd v posledních letech, nebo že potomka ze zdravotních důvodů třeba mít nemohou. A tak na konferenci o rodinné politice zaznělo, že by bezdětní lidé nad 35 let odváděli na sociální pojištění 9,1 procenta, zatím co lidé se třemi a více dětmi 5,1 procenta. Proti současným 7,1 procentům by se tak odvody bezdětným o dvě procenta zvýšily, zatímco u lidí se dvěma a třemi či více dětmi by se sociální pojištění snížilo. S návrhem však lidovci narazili jak u odborníků, tak u svých koaličních partnerů.
Možná by vláda nemusela přicházet s diskriminačními návrhy, kdyby nenakupovala předraženou vojenskou techniku, která ve finále bude pouze posilovat vliv cizích mocností na našem území.
Mnoho miliard za závislost na USA
Mluvím například o stíhačkách F-35. Země jako Jižní Korea či Japonsko potřebují k používání stíhaček F-35, které stejně jako my nakoupily od Spojených států, každý den nový, unikátně generovaný kód, který denně dostávají právě z USA. Používání stíhaček je tak nadále denně kontrolováno americkou armádou. Pokud by se USA rozhodly z jakéhokoliv důvodu jednoho dne heslo ke stíhačkám nedodat, nebylo by vůbec možné spustit datový systém letounu a ten by se tak stal prakticky nepoužitelným. Nebude-li se tedy v budoucnu Spojeným státům pozdávat potenciální operace, pro kterou bude chtít naše vláda stíhačky za stovky miliard použít, stačí nám neposlat heslo a nejdražší armádní nákup historie nám zůstane leda tak zaparkovaný v hangáru.
Když ministryně Černochová předváděla svou tradiční mentální akrobacii a snažila se českým občanům vysvětlit, že náš nákup stíhaček za stovky miliard se s tím izraelským za polovic nedá srovnávat, pravděpodobně tedy myslela, že Izrael jako jediná země využívající F-35 unikátní kód ke spuštění stíhaček nepotřebuje. »Konfigurace izraelských strojů se zásadně odlišuje od letounů, které požadujeme my,« řekla loni v červenci pro deník Echo24. Nyní by měla ministryně místo nevkusného focení ve válečných tričkách jednoznačně říci, zda Česká republika jakožto suverénní země bude moct libovolně rozhodovat, jak bude s největší armádní zakázkou historie nakládat, nebo zda vyhodíme 150 miliard a další desítky až stovky miliard za servis strojů, které nás dostanou ještě víc do područí USA.
Za proválečnou politiku ostatně zkritizovala českou vládu v minulém týdnu i Amnesty International. Organizaci vadí vývoz zbraní do Izraele, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, a to kvůli riziku, že by mohly být použity k závažnému porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Zbrojařská lobby si ovšem mne ruce a politici ODS očividně spolu s ní.
Hladomory jako zbraň
Mnoho článků jak v mezinárodním právu, tak i v mezinárodním humanitárním právu ostře odsuzuje zneužívání hladomoru civilistů jako zbraň ve válce. Navzdory této skutečnosti k tomu stále dochází. Nejznámější je v tomto ohledu případ palestinské Gazy. Tam hladomoru čelí zhruba 2 miliony lidí a OSN odhaduje, že hladomor bude vrcholit již v květnu. Zatím jsme svědky paradoxní situace, kdy Izrael krutě na svých přechodech zadržuje stovky nákladních vozů s pomocí a bezostyšně se odvolává na jakousi potřebu svých či egyptských inspekcí, a tak se USA rozhodly řešit situaci shazováním balíků pomoci ze svých letadel.
Paradox tkví nejen v tom, že tím Američané obcházejí restrikce svého spojence, ale především v tom, že současně nepřestávají dodávat Izraeli zbraně, které židovský stát používá i proti masám hladovějících, tlačících se ve frontách na přidělení pomoci.
Nedávno Izrael takovýto dav bombardoval a výsledkem byla více jak stovka mrtvých a několik stovek těžce zraněných. Někteří demokratičtí senátoři ihned žádali Bidena, aby pozastavil dodávky zbraní, ale americký prezident to odmítl. Radě bezpečnosti OSN se poprvé povedlo odhlasovat humanitární pomoc Gaze a příměří aspoň během Ramadánu, a to díky tomu, že se USA zdržely použití svého veta, které proti podobné rezoluci použily již dvakrát. Na situaci to ale nic nezmění, neboť bez pomoci USA nelze tuto rezoluci realizovat. A USA oznámily, že rezoluce není závazná, což je v rozporu s veškerou legislativou OSN. Izrael dokonce sabotuje polovičaté americké snahy dodat humanitární pomoc, kterou shazují z letadel. Nedávno byla v Turecku zablokována Freedom Flotila, která chce do Gazy dovézt téměř 6000 tun pomoci. Organizují to titíž lidé, kteří tam poslali Flotilu v roce 2010, kterou izraelští parašutisté přepadli a postříleli tam 10 aktivistů.
Méně se již ví o hladomoru, který hrozí téměř milionu Súdánců, kde rok po rozpoutání občanské války umírají děti hladem a nemocní lidé si nekupují potřebné léky, aby měli na chleba. Súdán je největší zemí afrického kontinentu a díky svému nerostnému bohatství je potenciálně i nejbohatší. Boje v Súdánu propukly krátce po převratu, který svrhl dlouhodobého diktátora Bašíra.
Krvavý spor probíhá mezi armádou vedenou generálem Burhanem a paravojenskou skupinou Rychlých pomocných sil vedenou Dagalem, známým jako Hemedti. Hlavním podporovatelem armády a Burhana je Egypt, kde stejně jako v Súdánu vládne vojenská junta. Největším stoupencem Hemedtiho jsou Spojené arabské emiráty. Ty se současně účastní diplomatického úsilí tzv. Skupiny čtyř spolu s USA, Saúdskou Arábií a Británií. USA nejdříve vsadily na armádu, a to v domnění, že tato strana vyhraje a tak zaručí stabilitu v regionu. Nyní spíše čekají na to, který z generálů na sebe strhne vítězství. Mezitím v zemi umírají tisíce civilistů. Téměř 25 milionů lidí, což je polovina populace, potřebuje podle OSN pomoc. Množí se zprávy o ženách, které jsou nuceny nabízet sexuální služby za potraviny a »sex za přežití« je nyní »běžným jevem«. V tandemu s hladovou krizí zkolaboval i systém zdravotní péče. Podle britské charity Save the Children 230 000 dětí, těhotných žen a mladých matek může umřít hlady v několika příštích měsících.
Kde se můžeme setkat
Ve čtvrtek 9. května naše dodávka STAČILO! bude v 10 hodin v Holešově a o půl dvanácté v Hulíně. Ve 12.30 pak budeme debatovat v Chropyni ve Staré orlovně na Hanáckém náměstí. V Kroměříži budeme v 15 hodin a v Přerově následně v 18 hodin.
V pondělí 13. května se na nás můžete těšit od 12.00 v Hodoníně, Břeclavi a Brně.
Pro přesné časy a místa prosím sledujte web www.stacilo.cz.
Celý díl Bez obalu si můžete pustit na YouTube kanálu Kateřiny Konečné nebo www.bezobalu.info.