Fialova partička nejhorší historicky ve všem
Když je vláda pravicová, tak podporuje podnikání? Známá mantra u nás neplatí, jak si potvrdíme v následujících řádcích. Že udusává životní úroveň pracujících a jejich rodin je u kabinetu tohoto složení od počátku předpokladatelné, ale on zadupává i podmínky svých tradičních voličů.
»Úkolem pro státní správu je podporovat podnikání a vytvářet příznivé podmínky pro ty, kteří svou aktivitou financují chod země a vytvářejí pracovní příležitosti,« stálo v programovém prohlášení vlády Petra Fialy. Ta dle svých výpočtů plní svůj program na 93 procent. Jak je to tedy se zmíněnou podporou podnikatelů? Podle nové analýzy se Česká republika potýká se zhoršujícími se podmínkami pro podnikání, které jsou nyní 6. nejhorší v Evropské Unii.
Je to horší a horší
Oproti roku 2023 jsme si tak v žebříčku Indexu prosperity a finančního zdraví pohoršili o dvě příčky. Na vině jsou vysoké ceny energií nebo růst daně z příjmu právnických osob v rámci konsolidačního balíčku. »Ještě v roce 2021 platily průměrně podniky se spotřebou 500 až 1999 megawatthodin desetinu eura za kilowatthodinu, do roku 2023 se ale cena vyšplhala na více než dvojnásobek,« uvedl Milan Mařík, analytik projektu Evropa v datech.
Dalším významným faktorem pro zhoršení pozice českých podnikatelů v evropském srovnání je nezvládnutá digitalizace státní správy, kterou Petr Fiala považuje také za jeden ze splněných cílů. Podívejme se ale například do Estonska, kde digitalizaci zvládli ve skutečnosti, nejen na papíře a v předvolebních PR textech.
V Česku připadá na milion obyvatel 166 startupů, což je osmá nejnižší hodnota v EU. Proti tomu v Estonsku připadne na milion obyvatel 1128 startupů. »Estonci přitom také mají poměrně nízkou tržní kapitalizaci, ale velmi zdařile zvládli digitalizaci státní správy, čímž podporují svou silnou startupovou kulturu. Ta už dala vzniknout globálně úspěšným firmám jako Skype či Bolt,« upozorňuje studie. Víc asi ke zkrocené inflaci, modernímu Česku a německým platům v podání SPOLU a PirStanu netřeba dodávat.
Raději nekoukejme k sousedům
Právě energetickou drahotu, která stojí za tím, že se v České republice hůře nejen podniká, ale i žije, této vládě už každopádně nikdo neodpáře. Ze srovnání s našimi sousedy je totiž jasné, že toho vláda pro pomoc občanům neudělala dost. Během energetické krize většina evropských států elektřinu dotovala – například formou cenových stropů, ale i jinými nástroji. V České republice subvence předloni skončily, v řadě zemí včetně našich sousedů ale úlevy zůstávají. »Nesilová složka ceny je v okolních státech předmětem státních zásahů výrazně více než v České republice, která je velmi liberální a firmy i domácnosti tu platí v zásadě vše,« upozorňuje Jiří Matoušek, marketingový šéf dodavatele energií Centropol.
BOX
Musím se tedy ptát znova: Když Petr Fiala ve svých hollywoodských videích mluví o tom, jak jsme krizi zvládli, o jakém zvládnutí to, sakra, žvaní?
I proto u nás ceny za distribuci u bytových tarifů vzrostly od roku 2021 o 30 procent, u topenářských dokonce o 50 procent. Platby »za jistič« stouply o 35 až 75 procent. Čechům cenu zvedá i relativně vysoký poplatek na podporu obnovitelných zdrojů, způsobený zpackaným solárním boomem před 14 lety. Během krize jej hradil plně stát, vloni se ale u nás vrátil na faktury spotřebitelů, zatímco v Německu či na Slovensku ho státní kasy platí dál. Také v Polsku byla podpora spotřebitelů zákonem prodloužena ještě na první pololetí roku 2024 a ceny stále dotují i Maďaři. Matoušek je přitom přesvědčen, že stát bude muset dřív či později k větší podpoře cen sáhnout. Počínání Fialovy vlády je tak pouze odkládáním nevyhnutelného, zatímco české domácnosti i firmy na okolních státech pozorují, jak nám vlak ujíždí a stáváme se čím dál méně a méně konkurenceschopnou ekonomikou, s milionem a čtvrt občanů ohrožených energetickou chudobou. Musím se tedy ptát znova – když Petr Fiala ve svých hollywoodských videích mluví o tom, jak jsme krizi zvládli, o jakém zvládnutí to, sakra, žvaní?
BOX
Jediný, kdo tady nahání strach, je vláda a její návrhy!
O tom, že krize rozhodně není za námi, svědčí i predikce Potravinářské komory. Ta totiž hlásí, že zdražování nemine naše občany ani v letošním roce. Někteří vládní politici mají tu drzost mluvit o tom, že potraviny zlevňují, což ale v obecné rovině není pravda. Inflace se v jednotlivých měsících pohybovala mezi 2-3 procenty, nicméně bavíme se stále o zdražování. Navíc už z tak vysokých cen, které za poslední roky – na rozdíl od mezd – narostly o 1/3! Fialovi a jeho partičce je to ale zřejmě úplně jedno, radši bude mlít prázdné fráze o prodavačích strachu. Jediný, kdo tady však nahání strach, je Fialova vláda a její návrhy!
Vadí jim i pohádky
A podobně z cesty jako Petr Fiala žvaní na přelomu roku i »lepšolidi«, maskující se za politické komentátory. Ti už by lidem zase něco zakazovali. Co tentokrát zvedlo žluč Jindřichu Šídlovi, byste ale asi uhodli jen těžko. Šídlo, který se tak rád staví do role toho, kdo lidem na internetu říká, koho je, a koho není správné volit, by nyní zakázal jednu z nejhezčích tradičních českých pohádek. Novým Šídlovým nepřítelem se stal nově Krakonoš. Ano, slyšíte dobře. Právě Krakonoš a jeho popularita u diváků rozpálila Šídla natolik, že se kvůli popularitě Krkonošských pohádek musel uchýlit k vulgarismům a neváhal dokonce nekompromisně odsoudit všechny, kteří jeden z klenotů televizního archívu opakovaně rádi sledují. Večerníček označil za »bolševickej pos**nej obraz vzpoury neschopný dělnický třídy a malých udavačů proti tradičnímu německýmu obyvatelstvu«. A dodal: »Proklínám všechny, kteří to ještě pustěj v televizi«.
Dobře, uznávám, že občas také bývám při svých vystoupeních expresivní. Co ale vadí mně, je ožebračování lidí, házení klacků pod nohy těm nejzranitelnějším, kmotrovství a další neduhy Fialova tragického vládnutí. Pokud ale tihle nezaujatí političtí komentátoři ztrácejí mentální rovnováhu už deset měsíců před volbami kvůli Krkonošským pohádkám, čeká nás na poli politické žurnalistiky zřejmě mimořádně plodný rok.