Bez obalu s Kateřinou Konečnou
Nevážená vládo, vezmi si prázdniny až do října!
Tahle vláda si už dávno měla naordinovat prázdniny, aby přestala škodit národu. Jenže ona ne, ona se i při odpočítávání metru do svého konce snaží stihnout, co může. Podívejme se na to, co prováděla v minulých dnech.
Když vládní koalice v březnu prosadila zvýšení koncesionářských poplatků a zároveň rozšířila řady plátců i o ty občany, kteří vůbec nevlastní televizní přijímače, argumentovala stabilizací veřejnoprávní televize a rozhlasu a zajištěním dlouhodobé udržitelnosti činnosti těchto médií. Ze zpráv z minulého týdne už ovšem začíná být jasno v tom, kde peníze z kapes poplatníků skutečně skončí. A že to povede k větší nezávislosti, si teda fakt nemyslím. Rada ČT totiž minulou středu na svém výjezdním zasedání v Ostravě schválila nová pravidla odměňování, ze kterých je jasné, že nový generální ředitel ČT Hynek Chudárek rozhodně chudý nebude. Oproti svému předchůdci si totiž polepší hned o 57 tisíc, díky čemuž bude pobírat 346 tisíc korun měsíčně!
Součástí smlouvy se Součkem je navíc roční bonus odpovídající desetinásobku(!) měsíčního platu. Celkový roční plat Chudárka se tak může vyšplhat v součtu až nad 7,5 milionu. Takže si to shrňme. Aby ČT vůbec mohla podle vládní koalice dál fungovat, bylo nezbytné zvýšit poplatky, i když drtivá většina občanů byla proti. K platbě poplatků jsou dále vedle těch, kteří ČT vůbec nevyužívají, nuceni i občané, kteří ani nevlastní televizi. Následně vláda buzeruje s nesmyslnou registrací živnostníky a není ani schopna zajistit funkční systém tak, aby se mohli zaregistrovat, i když se na ně platba poplatků nevztahuje. A následně si za zvýšené poplatky zvýší nový ředitel plat o 57 tisíc. Může mi někdo říct, jak tohle přispívá k zajištění dlouhodobé udržitelnosti?
Absolutní zoufalost
Možná jste také v uplynulém týdnu zaznamenali zprávu, že vláda Petra Fialy chce na konci svého mandátu měnit ústavu. Bizár sám o sobě, který je ale o to větší, když se podíváme, co do ní chce zanést. Ministr financí Stanjura totiž oznámil, že vláda chce do ústavy zakotvit rozpočtovou odpovědnost. Když opomenu, že návrh ve Sněmovně nemá šanci projít vzhledem k tomu, že na jeho projednání již není čas a zároveň současná vládní čtyřkoalice disponuje pouhými 104 hlasy a na potenciální změnu ústavy je potřeba hlasů 120, je zarážející taky samotná formulace, která je de facto pouhou obecnou proklamací, »že stát a samosprávy mají dbát na zdravé veřejné finance«. Co je ale na celé věci nejbizarnější je skutečnost, že dle aktuálních údajů má letos stát hospodařit se schodkem 241 miliard a celková bilance Fialovy vlády bude zadlužení o více než 300 miliard vyšší než za předcházející vlády, to vše za rekordního propadu životní úrovně obyvatel. Což navíc přichází poté, co se ministr Stanjura celé čtyři roky tváří, jako že ho každá otázka novinářů na rozpočet otravuje a jediným nástrojem vlády pro jeho vyrovnávání bylo namísto investičních pobídek zvyšování daní cílené na lidi s nejnižšími příjmy. Blábolit tak pár měsíců před volbami o změně ústavy ve smyslu přidání floskule o zdravých financích je tak v podání Fialovy vlády, která nás podle Eurostatu zadlužovala nejrychleji ze všech zemí EU, zhruba stejná fantasmagorie jako řeči o německých platech. Absolutní zoufalost.
A tu ostatně předvádí jeden končící ministr vedle druhého. Např. ministr Válek, který nebyl schopen za čtyři roky zajistit léky, natož zamezit korupci ve fakultních nemocnicích, se na konci června v podcastu Ptám se já nezapomněl pochválit, že své sliby splnil ze 70 %. Realita je ale zase někde úplně jinde, podobně, jako když Petr Fiala v listopadu fabuloval o tom, že vláda plní programové prohlášení na 93 %. Podle analýzy Novinek nedostál Válek ani polovině svých slibů a nejzásadnější změny zůstaly neuskutečněny, včetně posílení péče o duševní zdraví, zavedení připojištění či reformy financování zdravotního systému. Válkovo působení hodnotí jako fiasko také oslovení odborníci v jednotlivých oblastech. Značná část nesplněných slibů se týká financování péče nebo systémových změn. Od plánování financování zdravotního systému aspoň na dva roky, aby se zástupci lékařů a nemocnic každý rok nedohadovali s pojišťovnami ohledně navyšování plateb za péči, ministr upustil. Prý na radu odborníků. Totéž platí o závazku na »prosazení víceletého financování a plánování úhrad zdravotní péče«.
Za splněné se nedá pokládat ani to, že vláda »odstraní nerovnosti v úhradách«. Malé nemocnice za stejné výkony či zákroky stále dostávají méně peněz než velké státní nemocnice. Dokonce kvůli tomu podaly na Válkův úřad stížnost k Ústavnímu soudu. Odvaha ministra Válka mluvit o splněných slibech tak koresponduje s odvahou celé vlády mluvit tři měsíce před volbami o změně ústavy po rekordním zadlužením naší země. Naštěstí však už v říjnu u voleb společně řekneme Válkovi, Stanjurovi i zbytku pětidemolice důrazné Stačilo!
Stovky evropských miliard na zbrojení
Minulý týden představila Evropská komise svůj návrh na víceletý finanční rámec, tedy vlastně návrh dlouhodobého rozpočtu na rozmezí 7 let. Ten současný rámec máme do roku 2027 a je tedy potřeba začít diskutovat o následujících 7 letech.
Od současného rozpočtu počítá ten navržený s rapidním navýšením, ze 1,2 bilionů na 2 biliony euro, tedy astronomických více než 49 bilionů korun. Když jde o takové navýšení, kam chce Evropská unie tyto peníze posílat? Největší položkou zůstává stále zemědělství, ovšem vzhledem k masivnímu navýšení rozpočtu se peníze na zemědělství navyšují jen poměrně málo. Něco pod 600 miliard euro by pak mělo jít na konkurenceschopnost. Ovšem podstatná část z toho, téměř 200 miliard, má putovat na obranu a vesmír. Pod hezkým jménem se tak schovává další masivní suma peněz Evropanů přihraná zbrojařským firmám. Zbrojení by mělo být největší částí »konkurenceschopnosti« a jde o více peněz, než by mělo jít na Horizont Europe – zhruba 175 miliard euro.
200 miliard jde pak na zahraniční politiku. Přímo Ukrajině má pak přijít 100 miliard euro a konečně dalších 118 miliard má jít na administrativu, tedy platy úředníkům. Vedle příspěvků od členských států pak Komise počítá s novými daněmi, například na tabák, aby se nový rozpočet zafinancoval.
Vyjednávání teprve začínají. Už teď je jasné, že pro řadu poslanců a států je rozpočet příliš vysoký a raději by nechali tyto peníze svému státu. Některým zase přijde příliš nízký a argumentují potřebou větší podpory konkurenceschopnosti. Já si myslím, že pokud musíme mít rozpočet vyšší, neexistuje důvod, aby ty výdaje šly na Ukrajinu, do kapsy zbrojařům nebo na pohádkové platy úředníkům. Pokud část těchto výdajů přesuneme do zemědělství a civilní části konkurenceschopnosti, tedy průmyslu místo vyrábění zbraní a munice, a část necháme členským státům, dostaneme daleko lepší rozpočet, než jaký nám naservírovala Komise von der Leyenové. O dalších informacích o budoucím rozpočtu vás budu informovat.
Zapište si do diáře
Čtvrtek 24. července – Vítkov, kulturní dům (Dělnická 746) od 16 hod.
Sobota 2. srpna – Lázek u Cotkytle od 11 hod.
Celý díl Bez obalu si můžete pustit na YouTube kanálu Kateřiny Konečné nebo na www.bezobalu.info nebo na www.nasepravda.cz