Negativní ekonomická prvenství jako na běžícím páse. Neděkujem, odejděte
Vítám vás u 30. dílu seriálu Bez obalu, kde se podíváme na to, jak Česká republika zaostává nejen za západními zeměmi, ale i mezi státy Visegrádské čtyřky. Mrkneme se také na chování jednoho prominentního funkcionáře ODS – Novotný to tentokrát nebude – a zastavíme se u informací z Evropského parlamentu. Tak pojďme na to!
Zatímco negativní ekonomická prvenství sbírá Česká republika pod Fialovou vládou jako na běžícím páse, o své výhody souběžně pomalu přicházíme. Nová studie poradenské společnosti Forvis Mazars totiž ukázala, že Polsko dohnalo Českou republiku v průměrné mzdě a naše země tak přišla o tento primát v rámci zemí Visegrádu. Data ale odhalila jeden daleko důležitější trend. Vloni ukázala studie u průměrné mzdy většiny států růst v řádu jednotek procent, aktuální porovnání už ale upozorňuje u mnoha zemí na dvojciferný růst. Ovšem s výjimkou právě České republiky.
Poláci berou víc
U nás stoupla za sledované období průměrná mzda o 6 %, v Polsku to byl téměř dvojnásobek – 11 %. Ještě výrazněji pak přidával polský veřejný sektor. Impulz přišel také ze strany minimální mzdy. Ta byla letos v Polsku zvýšena téměř o dvacet procent. V Polsku na rozdíl od nás totiž pochopili, že pro nastartování ekonomiky je důležité, aby občané neměli prázdné peněženky. I proto již Poláci disponují vyšší kupní silou a jejich ekonomické vyhlídky do budoucna jsou daleko zářnější.
Neschopnost Fialovy vlády pak dokonale demonstrují návrhy na růst platů státních zaměstnanců předložené minulý týden Marianem Jurečkou. Ačkoliv v letech 2019 až 2023 došlo k reálnému poklesu platů u dotčených skupin státních zaměstnanců až o 18 %, dvě varianty přidávání počítají se zvýšením platů pouze o 7, v lepším případě o 10 %. Zvýšením platů se tak nepodaří ani vykompenzovat ztrátu kupní síly, způsobenou pasivitou Fialovy vlády v boji s inflací. A slovo pasivita výstižně popisuje i postoj pětikoalice k samotnému přidávání. Vláda se totiž tématu rozhodla věnovat až po vládních prázdninách, což popudilo odboráře, kteří vyhlásili minulou středu stávkovou pohotovost.
Takže v Polsku v soukromém i státním sektoru rostou platy procentuálně dvojciferně, u nás se chystají stávky a vláda se dále zmítá v kolotoči skandálů spojených s mrháním veřejnými prostředky.
Kauza Dona Pabla
Dobrý týden za sebou nemá především ministr spravedlnosti, některými přezdívaný jako Don Pablo. Nové skutečnosti totiž přinesly závěry auditu domu pro seniory Tmavý Důl. Ten ve své době řídil Antonín Stanislav – podle všeho vlivný člen ODS z Královéhradeckého kraje. A hádejte, co mu ministr Pavel Blažek svěřil za agendu státu. Přece tu protikorupční. Kozel zahradníkem. Pod jeho vedením v domově pro seniory totiž měly mizet miliony korun určené na péči o seniory! Dle auditu Blažkův exnáměstek Stanislav kupoval velmi drahou techniku a falšoval dokumenty nebo zajišťoval zlaté padáky.
Sami kontroloři si ve výsledcích auditu, jehož výsledek zveřejnily Seznam Zprávy, povšimli, že podmínky pro štědré odchodné přesně sedí na jednoho konkrétního zaměstnance – Stanislavova otce, kterému je 66 let. »Lze předpokládat, že smlouva byla jak ze strany ředitele, tak ze strany odborové organizace uzavřena účelově,« formulují to v písemné zprávě z auditu s povšimnutím, že »tyto ‚novinky‘ byly přitom do kolektivní smlouvy vnořeny až v průběhu kontroly«.
Není rovněž bez zajímavosti, že jednu ze zakázek – za více než 150 milionů korun – získala firma, která sponzorovala vládní ODS a některé z dodatků podepisoval dokonce sám hejtman Královéhradeckého kraje – jak jinak než za ODS – Martin Červíček. Tak na to myslete, až půjdete v září ke krajským volbám a budete mít šanci tomuto klientelismu říct STAČILO!
Takže tolik asi k tomu, jaké lidi si vláda Petra Fialy vybírá na boj s korupcí. Celá kauza je o to nechutnější, nakolik se jednalo o peníze určené pro zvyšování kvality života seniorů. Jestli se zvyšovala kvalita jim, nebo exnáměstkovi Stanislavovi a jeho rodině a okolí, případně podporovatelům a sponzorům ODS, na to si odpovězte každý sám. Tolik asi k vnitřní integritě muže, který před dotazy novinářů utíkal okýnkem na WC.
V Bruselu vše při starém
Pojďme si ještě shrnout události v Evropském parlamentu. Na jeho prvním plenárním zasedání, jak nás média informovala, byla zvolena předsedkyní zástupkyně Evropské lidové strany z Malty Roberta Metsola. Už od začátku tedy bylo zřejmé, že nový Evropský parlament není příliš ochotný reflektovat výsledky voleb, a bude zde snaha držet věci při starém. To bylo potvrzeno znovu, když dvě evropské frakce, Patrioti a Suverenisté, z čehož jedna je třetí největší v celém parlamentu, byly uvrženy do cordon sanitaire a bylo jim dáno najevo, že se s nimi nikdo nebude chtít bavit. Tak tedy vypadá demokracie v Evropském parlamentu, zvolení zástupci lidu spolu odmítají mluvit a část voličů je tak reprezentována pouze omezeným způsobem.
Poslanci pak odmítli vést debatu o situaci v Gaze či o pokusu o atentát na kandidáta na prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Jediné, na co se vedla debata a o čem se následně hlasovalo, bylo usnesení o situaci na Ukrajině a požadavky po posílání více zbraní a uvalování více sankcí na Rusko. Ze Štrasburku zjevně na problémy svých občanů většina poslanců nevidí, a tak se jako první musí řešit Ukrajina. Usnesení, které si nakonec většina prosadila, také nevynechalo šanci okopávat kotníky Viktoru Orbánovi, za to, že si dovolil jednat nejen s prezidentem Zelenským, ale také s prezidentem Putinem. Na Maďarsko, které v současnosti předsedá Radě EU, a na jeho vládu se dál slovně útočilo po zbytek zasedání a někteří kolegové se předháněli v tom, který co nejponíženěji bude podlézat zbrojařskému průmyslu.
Padouch nebo hrdina…
Hlavní událostí však bylo zvolení staronové předsedkyně Evropské komise, Ursuly von der Leyenové. Ta ostatním ukázala, že v sloužení zbrojařům je ona nadále nepřekonaným mistrem. Z jejího politického programu, který obsahuje také více zelené politiky, více cenzury, více legálních cest pro migraci, zrušení práva veta, atd. byla největší část rezervována právě zbrojení. Jak sama uvádí – na zbrojení musíme utrácet více, lépe a společně. S tím souvisí následné dodávání zbraní na Ukrajinu a posilování spolupráce s paktem NATO. Leyenová byla nakonec zvolena tajnou volbou hlasy 401 poslanců. 284 poslanců, včetně mne a Ondry Dostála, hlasovalo proti Frau Genocide a dalších 15 se zdrželo.
Den před tímto hlasováním vyšlo zjištění Tribunálu EU, že von der Leyenová jednala netransparentně při nákupu vakcín na Covid-19 – viz její slavné tajné SMS s Pfizerem. Já i Ondra jsme se společně s řadou dalších snažili ve světle těchto zjištění volbu předsedy Komise odložit, neboť takovou funkci nemůže vykonávat osoba, u níž soud zjistil nesprávné chování. Podpory se však staronové předsedkyni dostalo od frakce Zelených, a mohla tak být minulý týden skutečně zvolena, což je mírně paradoxní vzhledem k tomu, že to byly právě poslanci Zelených, kteří von der Leyenovou během pandemie za její počínání žalovali, ale dnes ji podporují, i když jim dal soud v této věci za pravdu. Ale dle hesla »padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina«, bylo zjevně vše zapomenuto, jen aby papaláši mohli pokračovat v stávajícím složení.
Silné výbory… hurá do práce
Abych však představila i dobré zprávy, podařilo se nám skutečně získat velice silné výbory v rámci parlamentu. Já jsem tak opět plnou členkou výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele známého pod zkratkou IMCO a náhradnicí ve výboru ENVI, tedy ve výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a podvýboru pro veřejné zdraví, tedy podvýboru se zkratkou SANT. Toto zařazení mi umožní dále pracovat na důležité legislativě, která se dotýká českého průmyslu, spotřebitelů či pacientů. Ondra Dostál je pak plným členem výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a bude tak i on mít možnost se věnovat problematice zdravotnictví. Dále je také náhradníkem ve výboru pro práva žen. Jsme připraveni dělat, co bude v našich silách, protože dobré legislativní návrhy, od Komise vedené opět von der Leyenovou, čekat rozhodně nemůžeme a je tedy na nás, na poslancích Evropského parlamentu, abychom zarazili vše škodlivé a prosadili jen to nezbytné a prospěšné.
Jednou z takových věcí může být například hlasování o AI aktu. O tom se v Evropském parlamentu hlasovalo již v minulém volebním období, ale o jeho plnou implementaci bude Evropská komise usilovat až nyní. Již jsme se bavili o tom, že akt vlastně slouží technologickým gigantům a policejním složkám a legitimizuje nebezpečné užívání těchto technologií, či jejich zneužívání k omezení našich práv. I přesto se však Komise očividně rozhodla pomoci technologickým gigantům ještě trochu více.
Do debat o konkrétní podobě implementace, a tedy i o tom, co je ještě v souladu se schváleným aktem a co nikoliv, totiž Komise přizvala napřed pouze samotné firmy vyvíjející AI systémy. Sami technologičtí giganti tak byli pozváni k tomu, ať si sepíší taková pravidla, jaká jim vyhovují. Ba co víc – ať ještě sami posoudí, zda jednají v souladu se zákony. A to i přesto, že by Komise měla dle schváleného textu zahrnout do debaty také akademie či nezávislé experty, kteří by mohli technologickým gigantům vytvořit alespoň nějakou protiváhu. Komise však zatím tvrdí, že veřejnost bude ke stolu přizvaná až v pozdější fázi… tedy se čeká na to, až budou mít velké firmy připravený text a veřejnosti bude vše představeno jako již hotová věc?
Jedná se o rychle se rozvíjející, a potenciálně nebezpečné, technologie jako je Chat-GPT a podobné. Je tedy naprosto nutné, aby do psaní pravidel byla zapojena i veřejnost a měla dohled nad tím, co velké firmy plánují. Proto jsme také s některými kolegy, se kterými jsem na aktu o umělé inteligenci pracovala, připravili a poslali Komisi dopis, výrazně ji žádající, ať přestane s těmito pokusy ohýbat schválený text a zapojí veřejnost do debaty okamžitě.