Chudnoucí občané a trpící průmysl volají o pomoc. Zbytečně přes asociální špunty v uších ministrů.
Po celou dobu Fialovy vlády tím trpí české domácnosti i podnikatelé. A přesto se za čtyři roky nic nezměnilo. Řeč je o drahých energiích, v jejichž nejnovějším srovnání od skupiny Creditas jsme v rámci V4ky opět získali nelichotivé prvenství.
Hlavním důvodem vysokých cen elektřiny v tuzemsku proti ostatním zemím V4 je podle analýzy přímý vliv velkoobchodní cen. Polsko, Maďarsko, Slovensko totiž podle Creditas tento vliv omezují regulací cen a nastavením maximální ceny. Regulovaná cena je přitom většinou nižší než ta tržní. Maďaři a Slováci navíc podle studie využívají další státní zásahy k ochraně zákazníků. Další studie odborníků tak dokazuje, že je to politika této vlády a absence řešení v boji s drahými energiemi, kvůli které počet lidí ohrožených energetickou chudobou v České republice roste alarmujícím tempem a trpící průmysl volá o pomoc.
A může být hůř
Elektřina nám od roku 2021 zdražila o 77 % a důsledkem je, že Češi platí za kilowatthodinu elektřiny 0,33 eura, tedy třikrát víc než Maďaři, dvakrát víc než Slováci a téměř stejně jako Němci. Nový systém emisních povolenek navíc bude podle ekonoma Lukáše Kovandy znamenat, že běžná česká domácnost ze střední vrstvy, s rodinným domem a obyčejným automobilem, musí počítat s růstem životních nákladů o vysoké desítky tisíc korun ročně. Kovanda počítá s růstem nákladů až 83 tisíc za rok pro běžnou domácnost a připomíná, že povolenka má stejnou cenu pro celou EU. Třeba pro Němce či Nizozemce částka 83 000 Kč v přepočtu do eur zase tak vysoká není, protože jejich kupní síla je mnohem vyšší než ta česká. Kovanda zdůrazňuje, že současná vládnoucí garnitura obhajující Green Deal by měla lidem popravdě říct, že plánované náklady na evropskou dekarbonizaci ponesou na svých bedrech právě oni. Že zchudnou a sníží se jim životní úroveň. A právě faktor kupní síly, tedy ukazatel, který u nás v důsledku Fialovy vlády po letech začal klesat, tak zapříčiní, že ve srovnání s našimi sousedy na tom budeme čím dál hůře. Emisní povolenky druhého typu – tzv. EU ETS2 – dolehnou úplně na všechny. Zatíží totiž veškeré typy vytápění domů a bytů, stejně jako benzin a naftu. Tyhle povolenky byly »odklepnuty« během českého předsednictví EU v roce 2022, posléze se však Fialova vláda rozhodla je zatím u nás nezavést. A nechala to na příští vládu. Podle evropské legislativy, kterou před třemi roky odsouhlasilo i Česko, musí ale začít platit nejpozději v roce 2027. Na přijetí tohoto balíčku se však Fialova vláda aktivně podílela během svého předsednictví.
Kovanda také správně připomíná, že to byl levný ruský plyn, který měl především v případě Německa hrát zásadní roli při přechodu na jiné energetické zdroje, než jsou jádro a uhlí. To vše se však zhroutilo a všechny obyvatele EU tak čeká snižování životní úrovně. I proto v Rakousku či Německu, kde má tento pohled i část vládní SPD, sílí hlasy po obnovení dodávek z Ruska co nejdříve po skončení konfliktu na Ukrajině. Tato vláda si tak musí vybrat – buď by před volbami měla konstatovat snahu o obnovení dodávek plynu z Ruska, nebo lidem jednoznačně říci, že kvůli nesmyslným stanoveným cílům celá populace razantně zchudne. A u nás to občané bohužel pocítí daleko více než v Německu.
To si ale zřejmě v současné situaci Petr Fiala dovolit nemůže. Už nyní je totiž podle dat sesbíraných na začátku července nejméně oblíbeným státníkem ze všech, kterých se šetření týkalo.
I Katar hrozí uzavřením kohoutků
Emisní povolenky přitom nejsou tím jediným, co dost možná negativně ovlivní cenu energií v následujících letech. Státům Unie nyní hrozí, že kvůli zelené politice Bruselu přijdou o jednoho z klíčových dodavatelů zkapalněného zemního plynu. Podle německého deníku Die Welt hrozí Katar Evropské unii zastavením dodávek, pokud Brusel nezměkčí své klimatické předpisy. V dopisech adresovaných jednotlivým vládám členských států vyzývá Dauhá ke změně nové směrnice o odpovědnosti firem za udržitelnost. Výhrady Kataru míří konkrétně na článek 22 takzvané směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti, který ukládá firmám mimo jiné povinnost respektovat klimatické cíle EU v celém svém dodavatelském řetězci.
Katarský ministr energetiky Saad Kaabí uvedl, že je tento požadavek v rozporu s právem každého státu stanovit si vlastní klimatickou politiku, jak to umožňuje Pařížská dohoda. Země zároveň kritizuje »vysoké pokuty a hrozbu občanskoprávní odpovědnosti« při nesplnění podmínek, které podle ní ohrožují schopnost Kataru plyn do Evropy vůbec dodávat. Podle expertů by případné zastavení dodávek výrazně zkomplikovalo plány EU na úplné ukončení dovozu ruského plynu do roku 2028 a vedlo by ke zvýšení cen energií na kontinentu. Paradoxně se tak dostáváme do situace, kdy nikoliv členské státy samy, ale jejich obchodní partneři jsou ti, kvůli komu Unie bude muset přehodnotit svou fanatickou honbu za dosahováním klimatických cílů, která negativně dopadá jak na jednotlivce, tak na unijní průmysl. Další skokové zdražení energií by totiž bylo fatálním pro státy, jako je právě Česká republika, kde je podle posledních odhadů ohrožena energetickou chudobou pětina domácností a jejich počet v posledních letech strmě roste.
Napište si do diáře
Čtvrtek 31. července – Teplice, Malý sál divadla od 16 hod.
Sobota 2. srpna – Lázek u Cotkytle od 11 hod.