Dvojitou kvalitou potravin jsou čeští občané v EU za otloukánky
Prázdniny už se chýlí ke svému konci, ale BOčko samozřejmě pokračuje dál. A na co se podíváme bez obalu tento týden? Na dvojí kvalitu potravin, o níž tvrdili někteří vládní politici ještě letos, že neexistuje. A také na posun ve vyšetřování útoku na Nord Stream 2.
I po řadě let diskusí a politického boje je dvojí kvalita potravin nadále problémem, kvůli kterému jsou čeští občané v Evropě za otloukánky. V nedávné době proběhl sociálními sítěmi případ se zmrzlinou Cornetto, pro jejíž přípravu se v Itálii používá smetana, zatímco u nás odstředěné mléko. V tomto případě výrobce přislíbil nápravu, v případech ostatních však výrobci nadále využívají nedostatečné legislativy, aby si z České republiky dělali odpadkový koš Evropy.
Od předloňského roku, kdy novela o zákazu dvojí kvality potravin nabyla platnosti, došlo totiž k jejímu odhalení pouze v jednom případě. To však zdaleka neznamená, že se na českých pultech prodávají potraviny s identickým složením jako v zahraničí. Příkladem budiž koncern Coca-Cola company, který pro východní Evropu místo cukru používá fruktózo-glukózový sirup s větším množstvím kalorií. V nápoji Fanta pak v Itálii najdete 12% podíl pomerančového džusu, ale v České republice je to pouhých pět procent. Navzdory tomu, že Coca-Cola přiznala, že za touto strategií jsou ekonomické důvody, čímž de facto přiznala, že evropské občany dělí do dvou kategorií, je na její počínání Státní zemědělská a potravinářská inspekce krátká. Důvod? Nynější podoba směrnice Evropské unie, pod níž se mimochodem zásadně podepsala eurokomisařka Věra Jourová z ANO 2011, nabízí producentům spoustu možností, jak ji obejít.
BOX
Výrobci nadále využívají nedostatečné legislativy, aby si z České republiky dělali odpadkový koš Evropy.
Podle české novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích potraviny dvojí kvality nemohou být na trh uváděny, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi. Podobný prostor dává výrobcům i směrnice Evropské unie. Za oprávněnou skutečnost je však považována i často využívaná naprosto absurdní argumentace o tzv. preferenci chuti spotřebitelů. Osobně tedy neznám nikoho, kdo by například v masové konzervě preferoval méně masa…
Další možností je upravit obal výrobku tak, aby nemohlo v očích spotřebitelů dojít k záměně. V realitě však stačí naprosto zanedbatelná změna. Praxe tedy funguje tak, že výrobci stačí upravit velikost písma na obalu, barvu či obrázek a stejnou potravinu může ve dvojí kvalitě vesele prodávat dál.
Podobně se ukázalo rovněž to, že výrobci v tichosti zmenšují balení. Naposled to »prasklo« u oblíbených brambůrků Bohemia Chips, které postupně klesly ze 100 gramů na 60. Podotýkám jen, že společnost Intersnack zvýšila v roce 2022 tržby na téměř 2 mld. korun a čistý zisk jí stoupl asi o 30 %!
I přes tohle všechno si představitelé vládní koalice dovolují občanům tvrdit, že dvojí kvalita potravin vlastně neexistuje, jako mi do očí v jednom diskusním pořadu tvrdila na jaře europoslankyně Šojdrová z KDU-ČSL.
Dvojí kvalita potravin by i v tomto volebním období měla na půdě europarlamentu zůstat tématem k diskusi, dokud nedojde ke zpřísnění regulace takovým způsobem, který neumožní nadnárodním koncernům i politikům dělat si z občanů České republiky »dobrý den«.
Zase občanům lhali
Lidé na změnách DPH vydělají! To tvrdil loni premiér Fiala, když vláda schvalovala novou podobu daňových sazeb. Realita? Dvanáctiprocentní snížená daň, kam spadají především potraviny i léky, má Česká republika ve střední Evropě nejvyšší, jak ukázalo srovnání společnosti Forvis Mazars. Zdanění těchto položek je fakticky vyšší jen v Chorvatsku, které sice má i pětiprocentní DPH, ta se ale podle Forvis Mazars uplatňuje jen na mléko a knihy. Pětiprocentní sníženou sazbu DPH na vybrané oblasti mají i Poláci a Maďaři. Ve všech okolních zemích je navíc DPH u potravin nižší než u nás – v Německu je dlouhodobě sedmiprocentní, na Slovensku a v Rakousku desetiprocentní a v Polsku činí pět, u menší části potravin osm procent. Nejen tedy, že si čeští občané kupují nekvalitní potraviny a platí za ně řetězcům víc, ale zároveň za ně ještě odvádí nejvíce peněz státu, který se situací nic nedělá a odmítá je před nekalým chováním potravinových koncernů chránit. A i navzdory tomu, že stát z kapes občanů tahá více peněz, což se mimo jiné projevilo téměř osmiprocentním meziročním nárůstem ve výběru daní, přesto v rozpočtu chybí peníze pro klíčové sektory na příští rok. Čím dál více to proto vře v koaličním pětislepenci. Více peněz chce na příští rok po ministru financí Stanjurovi třeba Ivan Bartoš, a to i přesto, že jeho setrvání v čele resortu je po zpackaném stavebním zákonu otázkou. Peníze navíc budou chybět i ve školství, pro které Mikuláš Bek žádá navýšení o desítky miliard. Je na čase, aby stát pochopil, že potřebné změny není možné nechat platit občany a znovu se zamyslel především nad vyšším zdaněním těch nejbohatších.
BOX
Stát by se měl znovu zamyslet nad vyšším zdanění těch nejbohatších.
Dvojí metr u Nord Stream 2
Po téměř dvou letech od útoku na Nord Stream 2, tedy na infrastrukturu členského státu EU i NATO, vyplavalo na povrch, že Německo vydalo zatykač na ukrajinského občana pro podezření ze spáchání tohoto útoku. Cesta k tomu byla ale klikatá. Nejprve hysterie, kdy se začalo za útok obviňovat Rusko. Všichni, kteří si přáli počkat na výsledky vyšetřování, byli označováni za »bakterie ruského světa«. Postupné shromažďování důkazů, že za útokem stál nejspíše někdo jiný, a nakonec i přiznání od CIA, že útok byl zřejmě dílem Ukrajiny, máme tedy již přímo zatykač.
V rámci delegace EuroNest jsem zastávala pozici, aby Evropská unie podporovala vyšetřování útoku na svého člena. Jsem tedy ráda, že alespoň vyšetřování Německa nadále pokračovalo i po předčasném konci dánského a švédského vyšetřování. Snad se tím také ukazuje, jak nešťastné je ukazovat prstem na viníka bez jakéhokoliv vyšetřování. Samotnému Ukrajinci, »Vladimirovi Z.« se podařilo prchnout z Polska, kde až do vydání zatykače pobýval, na Ukrajinu před tím, než mohl být zadržen.
Nyní mne však zajímá, jak zareagují naši váleční jestřábi. Dočkáme se nyní silných činů a slov na podporu evropské infrastruktury před útoky za zahraničí? Nebo se budeme pouze usmívat, neboť evropskou infrastrukturu mohl napadnout někdo jiný než Rusové? Jaká bude naše odpověď, pokud se ukáže, že za útok byla odpovědná ukrajinská vláda, jak naznačují výpovědi CIA? Budeme Ukrajině dále dodávat zbraně, aby s nimi na nás mohla případně zaútočit znovu? Přehlédneme fakt, jaká škoda přírodě byla tímto útokem způsobena, zatímco se budeme likvidovat zelenou transformací, přestavbami bydlení a zákazy spalovacích motorů? Těmhle dvojím metrům už doopravdy STAČILO!
Kde se můžeme potkat?
V sobotu 31. srpna:
Přerov – od 10 hodin na zdejší Laguně při zahájení memoriálu Josefa Nekla a Loučení s prázdninami
Brno – od 13 hodin na akci Rozloučení s prázdninami, která se bude odehrávat ve vnitrobloku ulic Křídlovická, Zahradnická a Poříčí (vchod z ulice Zahradnická).