Životní úroveň pod taktovkou vlády klesá a klesá
»K tak dlouhodobému období ztráty kupní síly výdělků v historii České republiky dosud nedošlo,« uvedl v minulém týdnu hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Navzdory tomu, že průměrná mzda nominálně roste, kvůli inflaci její reálná hodnota klesla ve druhém čtvrtletí tohoto roku o další tři procenta. Aktuálně je tak kupní síla Čechů na úrovni před pěti lety. Už v roce 2022 přitom byla 21 % pod evropským průměrem, od té doby navíc její propad stále pokračuje, což znamená, že propast mezi vyspělými evropskými státy a Českou republikou se prohlubuje. Namísto toho, abychom se silným ekonomikám v kupní síle přibližovali, nůžky se stále rozevírají. A s rychlostí Fialovy pětidemolice na západní mzdy nedosáhneme nikdy. Znovu opakuji NIKDY. Západu, kam nás koalice SPOLU chtěla dostat, se v rámci mezd vzdalujeme. Nutné je také podotknout, že na průměrnou mzdu u nás dvě třetiny zaměstnanců vůbec nedosáhnou a jejich kupní síla je tak od evropského průměru ještě více vzdálená. A velké rozdíly panují také mezi regiony, přičemž nejvíc inflace dopadá na sociálně vyloučené lokality. »Pracujeme s rodinami, které jsou nejen nízkopříjmové, ale řekla bych, že i přímo chudé. A hlásí se nám lidé, kteří ještě před rokem či dvěma situaci zvládali, ale nyní se postupně propadají do skupiny s nárokem na sociální dávky,« uvedla sociální pracovnice Radka Hamáčková.
BOX
Dá se očekávat, že čím dál víc domácností bude upadat do existenčních problémů
A se špatnými zprávami ještě nekončíme: Pokles reálné mzdy se navíc podle ekonomů očekává i ve zbytku tohoto roku, a dá se tak čekat, že čím dál víc domácností bude upadat do existenčních problémů. Nová čísla Českého statistického úřadu pak tento negativní fenomén pomáhají pochopit. Zatímco mezi roky 2020 a 2021 činil nárůst výdajů domácnosti na energie 3,5 %, mezi roky 2021 a 2022 kvůli nezvládnutým, nebo spíše neexistujícím efektivním vládním opatřením vzrostly meziročně náklady na energie o 15,5 %. Podobně je to i s pohonnými hmotami, kde na šestiprocentní nárůst cen mezi roky 2020 a 2021 navázal loňský nárůst o 33,5 %. Realitou poslední doby je tak nejzásadnější propad reálné mzdy v naší samostatné historii, ale i největší propad životní úrovně ze všech zemí EU. Zatímco reálné platy po odečtení inflace loni v EU průměrně stouply o 5 %, v naší zemi naopak o 3,1 % poklesly. A to vše za situace, kdy se v blízké budoucnosti do těchto čísel ještě promítne Stanjurův asociální úsporný balíček, který z kapes obyvatel vytáhne dalších víc než 120 mld. korun.
Chudá čtvrtina domácností!
Podle sociologa Daniela Prokopa chudoba v České republice doléhá již na celou čtvrtinu domácností. A právě těmto lidem, pro které je každý další, byť jen drobný výdaj další překážkou k tomu, jak každý měsíc vyjít, hází Fialova vláda další klacek pod nohy. Chystá totiž zvýšení koncesionářských poplatků a rozšíření okruhu poplatníků. Poplatek by nově měli platit nejen ti, kteří mají televizi, ale i lidé s mobilním telefonem. To vše v době, kdy podle STEMu důvěra v Českou televizi výrazně klesá, zatímco ředitelům se zde každoročně vyplácejí milionové odměny nebo milionové odstupné, jako nedávno v případě 2,4 milionu pro odcházejícího Petra Dvořáka. Co si o navrhovaném zvýšení koncesionářských poplatků myslí lidé, je patrné z výsledků anket na dvou internetových denících Novinky.cz a iDnes.cz, na kterých hlasovalo dohromady přes 50 tisíc lidí. A nutno podotknout, že tyto výsledky nevycházejí čistě jen z toho, že další věc zdražuje. Z rozhovorů s lidmi vím, že tyto výsledky odrážejí především nespokojenost velké většiny z vás s veřejnoprávním vysíláním, kde jsou zcela běžnými praktikami tendenční vedení rozhovorů nebo nedostatečný prostor pro opoziční politiky a jejich názory. KSČM přitom v minulém období změnu koncesionářských poplatků navrhovala. Chtěli jsme, aby ti, kteří veřejnoprávní média nevyužívají, nebyli nuceni tyto poplatky hradit. Každý má přece možnost volby, jaká media chce sledovat, a měl by tak mít i možnost volby v tom, jaké medium chce podporovat finančně. Proti našemu návrhu se však tenkrát postavila celá současná vláda, ale i většina poslanců za hnutí ANO. Od ANO nás tak zřejmě čeká další sněmovní boj za lidi takzvaně »na oko«, když ale před třemi lety byla možnost zavést smysluplnou systémovou změnu zákona, KSČM bohužel spojence nenašla.
Nejchudší to zamáznou
Nejsmutnější na tom všem pak je, že když jde o to, přenést finanční odpovědnost za budoucnost naší země na ty nejchudší, neváhá vláda ani vteřinu. Když jde ale o vlastní výdaje, rozhazování najednou není problém a člověk při sledování zpráv vůbec nemá pocit, že sleduje počínání vlády, jejíž občané chudnou nejvíc z celé Evropy. Jak jinak si vysvětlit, že ministerstvo obrany si pod vedením Jany Černochové bude nové prostory u Libeňského mostu pronajímat za 66 milionů ročně, ačkoliv zde doposud sídlící Národní kontrolní úřad platit 18 milionů? Vysvětlení z ministerstva obrany? »Oslovili jsme realitní kanceláře a nabídky pak byly posouzeny z hlediska ekonomického dopadu a potřeb ministerstva obrany.« Tak pokud na ministerstvech pod vedením ODS posuzují ekonomické dopady stylem »40 milionů ročně sem, 40 milionů ročně tam«, tak už asi chápu, proč je naše země pod jejím vedením v takovém stavu, v jakém se nyní nachází. Jo a komu že to vlastně bude stát platit těch nevysvětlitelných 40 milionů ročně navíc? Budova patří skupině CPI Property Group miliardáře Radovana Vítka, který je po smrti Petra Kellnera považován za nejbohatšího Čecha. V souvislosti s ODS opět nic nového – když je možnost ulít 40 milionů ze státního rozpočtu ve prospěch miliardářů, nikdo se nad tím nepozastaví. Však ti nejchudší vzniklou díru v rozpočtu nějak zamáznou. Ostatně jako vždycky, když je pravice při vládě. A tak, zatímco se lidé v České republice pomalu připravují na dopady úsporného balíčku na jejich peněženky, Vítek, resp. jeho firma, se za osm let pronájmu může těšit na půl miliardy ze státního rozpočtu. Vskutku ukázkový příklad toho, jak nemorální a nechutný je český kapitalismus v praxi. Bohužel ale nikoliv jediný. A co dělá vláda? Opět jen nemohoucně přihlíží tomu, jak zde dochází k likvidaci drobných podnikatelů na úkor nadnárodních řetězců. ODS tak již dávno není stranou drobných podnikatelů, ale stranou nadnárodních korporací, miliardářů a jejich zájmů. Vládnutí celé pětikoalice je pro to nejlepším důkazem.
Ukrajina nechce dohodu o obilí?
Pojďme se po čase podívat na Ukrajinu, která sabotuje obnovení dohody o obilí.Prezidenti Ruska a Turecka Putin a Erdogan se před několika dny sešli v ruském Soči poprvé od roku 2022, aby se pokusili dohodnout obnovení dohody o exportu obilí přes Černé moře. Loňskou dohodu domluvili s Ruskem prezident Turecka Erdogan a generální tajemník OSN Guterres. Rusko tuto dohodu vypovědělo letos v červenci, protože, podle prezidenta Putina, Západ sabotoval vývoz ruského obilí a hnojiva uvalením restrikcí na platby, logistiku i pojištění ruského vývozu. Vladimir Putin si postěžoval, že Západ Rusko »podvedl«, protože 70 % exportovaného obilí získaly bohaté státy, včetně Evropy, a ne chudé africké státy, pro které bylo obilí určeno.
Turecko i OSN připravily nový balíček svých návrhů na obnovení dohody a způsob, jak vyjít vstříc ruským oprávněným požadavkům. OSN podepsala s Ruskem zvláštní Memorandum popisující podmínky, které by zajistily vývoz ruských potravin i hnojiv. Po skončení vzájemných rozhovorů vyjádřil turecký prezident Erdogan své přesvědčení, že dohodu o vývozu obilí bude možné brzo obnovit.
Bohužel všechny snahy o její obnovení Ukrajina torpedovala. Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba prohlásil, že Ukrajina ani pod tlakem Turecka a OSN nezmění svůj postoj a bude i nadále trvat na dodržování nejpřísnějších sankcí proti Rusku.
Jeden z hlavních ruských požadavků je umožnit Ruské zemědělské bance obnovit spojení s mezinárodním platebním systémem SWIFT, které v červnu 2022 zrušila Evropská unie jako součást protiruských sankcí. To ukrajinský ministr Kuleba odmítl. Prezident Erdogan reagoval výzvou Ukrajině, aby k Rusku zaujala »měkčí« postoj a umožnila tak, aby se obilí dostalo do Afriky spíše než do Evropy. Novinářům sdělil, že »Ukrajina musí změnit svůj postoj a umožnit společné kroky s Ruskou federací«. Podobně se vyjádřil i generální tajemník OSN Antonio Guterres. Faktem zůstává, že problémem je nekompromisní postoj Ukrajiny, a to navzdory tvrzení českých mainstreamových médií, že za kolaps dohody může Rusko.
V době, kdy Ukrajina bude i nadále sabotovat obnovení obilní dohody, prezident Putin sdělil, že Rusko plánuje poskytnout Turecku jeden milion tun ruského obilí za snížené ceny, které by mohlo být zpracováno tureckými firmami a pak zasláno státům, které je nejvíce potřebují.
Kde se můžeme potkat?
Ve čtvrtek 21. září v Hradci Králové od 15 hodin v restauraci U Švagerků na Všehrdově ulici 194.
Celý díl Bez obalu si můžete pustit na YouTube kanálu Kateřiny Konečné nebo na www.bezobalu.info