Spolupráce ANO s pětidemoličními stranami překvapila
Jsem ráda, že se opět začítáte do letos již 39. BOčka. A to nemohu samozřejmě začít jinak, než poděkováním za podporu kandidáta STAČILO! Jaroslava Komínka v chomutovském senátním obvodu. Zisk více než 47 % je naprosto skvělý a věřím, že napříště už i v Senátu zazní STAČILO! Ostatně – jak se po volbách ukázalo – je to jediné uskupení, které drží slovo a nemění koryta za program. Velmi mne totiž u hnutí ANO 2011 překvapilo, že ke krajským vládám přizvalo pětidemoliční strany. Dokonce i tam, kde by byla možná spolupráce se STAČILO! či s jinými opozičními uskupeními. Nevím, jak to vnímáte vy, ale já prostě nemohu říkat »Fialo, stačilo!«, a pak vládnout s prodlouženýma rukama vládních stran – ať už ODS, TOP 09 nebo KDU-ČSL a STAN – v krajích. Původně jsem si říkala, že možnost vládní koalice ANO a ODS po příštích volbách je nepravděpodobná, ale po zkušenostech z posledního týdne bych na to už nevsadila… Ale pojďme k dalším tématům.
Češi šetří, kde ještě můžou
Sociolog Daniel Prokop v minulém týdnu také okomentoval data ke spotřebě domácností v ČR, prezentovaná hlavním ekonomem České spořitelny Davidem Navrátilem. Data ukazující to, že Češi v krizi mimořádně šetří a v míře úspor jsme v roce 2022 byli v rámci zemí EU druzí nejvíce šetřící. To by bylo hezké, kdyby to znamenalo, že nízkopříjmoví a střední třída za poctivě zaplacenou práci šetří na dostupné bydlení. Jak ale potvrzuje Daniel Prokop, takhle to zdaleka není. Zvýšení daní nízkopříjmovým se totiž začíná projevovat tak, že Češi šetří tam, kde by se šetřit nemělo, protože jim zkrátka chybí finance k tomu, aby mohli v mnoha oblastech žít důstojný a naplněný život.
Jak ukazuje zmíněný graf, do roku 2020 byla míra úspor v České republice takřka shodná s evropským průměrem. S příchodem covidu pak šetření vyletělo, vcelku logicky zkrátka proto, že obchody byly zavřené a domácnosti tak neměly za co utrácet. V předcovidových letech 2012 až 2019 se v Česku míra úspor pohybovala kolem 12 procent, tedy podobně jako ve většině zemí Evropy.
BOX
Chybí finance k tomu, aby mohli v mnoha oblastech žít důstojný a naplněný život.
V průběhu druhé covidové vlny v závěru roku 2020 dosáhla rekordních hodnot přes 25 procent. V posledních letech však v míře úspor zůstáváme vysoko nad zbytkem evropských zemí, jejichž průměr se vrátil cca na předcovidovou úroveň. To vysvětluje, proč je aktuálně v ČR spotřeba stále o 6 % nižší, než v roce 2019. Za posledních pět let si žádná jiná ze srovnávaných zemí nejen EU neprošla takovým poklesem spotřeby, jako právě Česká republika. David Navrátil tato čísla vysvětluje skutečností, že se Češi dostali do deprese – pokud si myslíme, že bude špatně, tak zvyšujeme úspory. Daniel Prokop jej následně doplňuje vysvětlením, že ze zrušení suberhrubé mzdy profitovali především lidé s vysokými příjmy, pro které je pak typická vyšší míra úspor, jelikož zkrátka mají z čeho šetřit při zachování stálé kvality života.
Bohatí bohatnou, domácnosti chudnou
A tak, zatímco bohatí bohatnou, 40 % domácností nemá úspory ani na to, aby při výpadku příjmu přežily tři měsíce. A právě redukce spotřeby spodních 40 % a pokles domácí poptávky je velkým problémem pro českou ekonomiku. V přibližně stejné situaci jiné národy včetně sousedních utrácejí a pomáhají tím v těžkých časech svým ekonomikám. V Polsku tvořila podle posledních dat míra úspor šest procent, a to přesto, že sazba tamní centrální banky je stále vyšší než sazba ČNB a inflace je jen o 0,6 procentního bodu vyšší. Zatímco české Ministerstvo financí očekává růst ekonomiky ve výši 1,4 procenta, v Polsku znějí prognózy na hodnoty kolem tří procent. I díky tomu Polsko v nedávné době předběhlo Českou republiku ve výši průměrné mzdy a tamní ekonomika má daleko lepší vyhlídky také do budoucna. Strategie nechat krizi zaplatit ty nejchudší se vládě očividně nevyplácí a podle sociologů i ekonomů jsou na vině právě kroky jako zrušení superhrubé mzdy, které prošlo za pomoci hlasů ANO, ODS i SPD, díky kterým se česká ekonomika dlouhodobě řítí do problému.
BOX
Svět uvidí prvního dolarového bilionáře již za tři roky, v roce 2027
Čím dál větší rozevírání nůžek mezi nejbohatšími a nejchudšími je nicméně zesilujícím celosvětovým trendem. Dnes se bavíme o žebříčcích dolarových miliardářů, jimž s odhadovaným jměním 264 miliardy dolarů vládne Elon Musk, v nikterak vzdálené budoucnosti se očekává, že nejbohatší lidé planety budou vlastnit majetek v řádech bilionů dolarů. Podle odhadů vzdělávací společnosti Informa Connect Academy uvidí svět prvního dolarového bilionáře již za tři roky, v roce 2027. Stejně jako v ČR, i na globální úrovni však může mít rozevírání nůžek mezi třídami nedozírné následky pro ekonomiku. Podíváme-li se do USA, zjistíme, že zpráva FEDu – Federálního rezervního systému Spojených států – ukazuje stinné stránky vývoje ekonomiky, nakolik průměrná čistá hodnota jmění amerických domácností sice v roce 2022 vzrostla, přesto ale zůstává pod částkou, kterou by Američané měli mít ušetřenou na důchod. Růst příjmů byl navíc nerovnoměrný. Zatímco horních deset procent vydělávajících zaznamenalo nárůst čistého majetku o 22 procent, střední třída pouze o pět procent. FED také upozornil na rostoucí příjmovou nerovnost, která je nejvyšší za poslední tři roky. Právě rostoucí míra nedůvěry v ekonomiku, živená v USA růstem cen v oblastech jako jsou potraviny či benzín, pak vede k poklesu spotřeby, v dlouhodobém hledisku způsobujícímu ekonomickou recesi. Recesi, která je dle rostoucí nezaměstnanosti v USA na obzoru a která může mít globální dopad.
EU chce prostě válčit
Dovolte mi zastavit se ještě u některých hlasování v Evropském parlamentu. A opět se týkala ukrajinského konfliktu. Zatímco já i kolega Dostál z uskupení STAČILO! jsme vyjádřili znepokojení nad tím, že EU upřednostňuje válečnou ekonomiku před sociální oblastí, poslancům a poslankyním STANu, ODS, TOP 09, Pirátce, ale i některým europoslancům za ANO či Přísaze a Motoristům je zřejmě válečná ekonomika bližší.
Nesouhlas s použitím západních zbraní na cíle v Ruské federaci vyjádřili pouze 4 – zdůrazňuji čtyři! – čeští europoslanci. Mimo mě a kolegy Dostála ze STAČILO! ještě kolegové David a Turek. Ostatní buď byli proti, nebo se zdrželi, a to včetně například kolegů z ANO.
Ještě slabší podporu získal text: »Evropský parlament se domnívá, že s vojenským vyřešením konfliktu nelze počítat, a vyjadřuje zklamání nad tím, že EU neprojevuje žádnou snahu o vedení jednání, neusiluje o zapojení či spolupráci v rámci jednání, ani se nesnaží určit konkrétní a realistické podmínky pro jejich zahájení,« který získal podporu jen 3 českých europoslanců – kromě Kateřiny Konečné a Ondřeje Dostála ji podpořil ještě Ivan David. S vojenským řešením zřejmě všichni ostatní souhlasí.