Fialova neschopnost nás bude stát dalších sedmnáct miliard!
Dnešní díl Bez obalu začněme kauzou, které média ve stínu voleb v posledním měsíci nedávají zdaleka tolik pozornosti, kolik by si kvůli svému rozměru zasloužila. Jde přitom o další symbol neschopnosti a selhání končící Fialovy hrůzovlády. Konkrétně jde o kauzu Diag Human, která má kořeny už v 90. letech a kvůli které stát přijde podle posledních zpráv až o 17 miliard, což je jen tak pro srovnání zhruba navrhovaný rozpočet ministerstva kultury na příští rok.
O co v kauze jde? Spor se týká zmařeného obchodu s krevní plazmou z počátku 90. let, kdy tehdejší ministr zdravotnictví v Pithartově vládě Martin Bojar poslal dánské společnosti Novo Disk dopis, ve kterém ji varoval ohledně české společnosti Diag Human podnikatele Josefa Šťávy. Konkrétně vyjádřil obavy ohledně etiky a důvěryhodnosti Diag Human, kvůli níž nakonec celý obchod mezi Novo Diskem a Diag Human ztroskotal. Diag Human následně Českou republiku zažalovala z poškození dobré pověsti a snaží se na našem státu skoro 30 let vysoudit náhradu za ušlé zakázky.
Kauzu prostě promlčeli
Zásadní rozsudky v kauze přitom přišly v posledních letech, kdy v roce 2022 mezinárodní arbitráž nejprve rozhodla, že Česká republika musí zaplatit Šťávovi 15,5 miliardy korun, z toho 8,3 miliardy z arbitráže z roku 2008 konané v ČR a 7,2 miliardy na úrocích. Letos na konci září pak Česká republika prohrála další důležité kolo ve sporu a nyní tak s narostlými úroky musí stát zaplatit už zmíněných 17 miliard! A v čem nese vinu Fialova vláda? Jsou to právě úroky, které žerou náš aktuální rozpočet. Z celkových 17 miliard korun představuje původní škoda »pouze« 4,1 miliardy, zbytek jsou úroky naběhlé za dlouhé roky nečinnosti, či snad lépe neschopnosti státu.
Každý den prodlení přidává k dluhu dalších 1,3 milionu korun, což znamená 40 milionů měsíčně a půl miliardy ročně.
Hlavním pojítkem Fialovy vlády s celou kauzou je osobnost ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Spor totiž mohl být vyřešen »relativně« levně za 2 miliardy už v roce 2002, kdy se ale tehdejší ministr zdravotnictví Bohumil Fišer rozhodl vzepřít usnesení vlády a smetl ze stolu tehdejší dohodu, která s Diag Human existovala. Poradce ministrovi přitom už tehdy dělal brněnský advokát, jakýsi Pavel Blažek. Pavel Blažek, který pak v kauze čelil trestnímu oznámení za podvod už v roce 2012.
A další bota Fialovy vlády? Komunikace. Končící vláda se totiž i v posledních měsících před volbami snažila celou situaci – pokud možno – promlčet a s penězi pro Diag Human se nepočítá ani v odhadovaných výdajích rozpočtu na rok 2026. A to i přesto, že existuje již pravomocně uložená a vykonatelná povinnost zaplatit teď už víc než 17 miliard korun. Sedmnáct miliard, které se nakonec budou muset dost možná škrtat jinde, 17 miliard, což je dokonce o něco víc, než s kolika penězi se příští rok počítá na kulturu.
Ohraná zbrojařská písnička
V posledním říjnovém týdnu proběhl také summit Evropské rady, ze kterého vám dlužím zásadní závěry. Rada zhodnotila pokrok v posilování obranné připravenosti Evropy do roku 2030 a potvrdila odhodlání dosáhnout vyšší autonomie a schopnosti společně reagovat na potenciální bezpečnostní hrozby. Ohraná písnička. Stejně jako to, že členské státy mají více investovat především do společného vývoje, výroby a nákupů obranných technologií, aby se zvýšila efektivita a konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu. Ráda bych třeba jednou ze summitu slyšela, že členské státy mají více investovat do společného vývoje, výroby a nákupů léků, aby se zvýšila efektivita a pro občany se snížily ceny. Ale toho se asi nedočkám…
Ovšem zpět k summitu. V energetické oblasti vyzvala Rada k urychlenému vybudování energetické unie do roku 2030 a k přijetí opatření ke snížení cen energie a posílení čisté výroby. Právě snížení cen v oblasti energií má vést k nastartování průmyslu a zvýšení obranné akceschopnosti Unie. Rada také podpořila opatření na ochranu nezletilých v digitálním prostoru a potvrdila podporu Moldavsku na jeho cestě k členství v EU. Snahy o snížení cen energií jsou v pořádku, ale proti tomuto proklamativnímu prohlášení jdou jiné kroky Evropské unie a Komise pod vedením Ursuly von der Leyen.
Utopí Ukrajinu v nesplatitelných dluzích
K čemu je potřeba se stavět kriticky je, že namísto snahy o posilování diplomacie i za přítomnosti prezidenta Zelenského Rada potvrdila neochvějnou podporu Ukrajiny včetně pokračující vojenské pomoci. Rada vyzvala Evropskou komisi, aby připravila návrhy pro další financování Ukrajiny v letech 2026–2027 a znovu potvrdila podporu vstupu Ukrajiny do EU, ačkoliv přistoupení Ukrajiny na začátku minulého měsíce vetovalo na zasedání Evropského politického společenství Maďarsko. Definitivně tedy nejde v podání Rady o kroky, které předpokládají, či by měly v blízké budoucnosti vést k deeskalaci konfliktu. Alespoň dohoda o astronomické půjčce ve výši 140 miliard eur Ukrajině byla díky postoji Belgie odložena až na příští summit. Otázka je, jestli půjčku, u níž existují důvodné obavy z toho, že ji Ukrajina nebude schopna splácet, vůbec označovat za půjčku a nikoli rovnou za dar.