Splní nová vláda sliby o ČEZu, a tedy i levnější energii?
V Německu po měsících jednání schválili záchranný plán pro průmysl. A tamní politici se vydali jednoznačnou cestou – cestou státních zásahů a regulací. Konkrétně dojde k zastropování cen elektřiny mezi lety 2026 a 2028 s cílem udržet výrobu doma. Kancléř Merz oznámil, že státní dotace budou směřovat do klíčových odvětví průmyslu, tedy do automobilek, ocelářství a chemie, tedy odvětví, která varují, že za současných cenových podmínek nejsou schopna obstát v globální konkurenci. Německý energetický trh byl v posledních letech pod tlakem především kvůli růstu cen způsobeným nízkou produkcí z obnovitelných zdrojů, což znamenalo návrat ke spalování plynu a uhlí. Průmyslové svazy se tak shodly, že bez státní pomoci by výroba z Německa začala odcházet a cenový strop tak vnímají jako nezbytné přechodné řešení. Vláda tak doufá, že tříleté období slevy umožní především zmodernizovat zastaralou infrastrukturu.
Zestátnění odloženo?
Z příkladu Německa plyne jedna věc – u našich západních sousedů si uvědomují vážnost situace a potenciální krize průmyslu v Německu je špatnou zprávou také pro naši ekonomiku. I proto je nutné, aby nová vláda v oblasti energetiky začala co nejdříve jednat a plnit své sliby z předvolebních programů. Hnutí STAČILO! před volbami říkalo jednoznačně – je nutné, aby stát nad cenami energií získal větší kontrolu, a proto dlouhodobě prosazujeme kompletní zestátnění ČEZu a veřejné vlastnictví strategických podniků a infrastruktury. Zestátnění ČEZu slibovali před volbami i strany nově se formující vlády. Podle posledních informací se ale zdá, že ačkoliv v Německu průmysl i politici bijí kvůli energiím na poplach, u nás energetika nebude prioritou ani po volbách. Můj dlouhodobý postoj je jednoznačný – když stát vyrábí elektřinu levně, měl by být schopen ji také levně prodávat svým vlastním občanům.
O zestátnění ČEZu mluvili už členové vlády Petra Fialy a programová shoda tady platí taky u formující se vlády. Zádrhel je v tom, že zatímco před volbami ANO v programu psalo o stoprocentní kontrole státu nad ČEZem, v programu už se píše pouze o výrobě, zatímco distribuce, obchod a obnovitelné zdroje by zůstaly s podílem minoritních akcionářů. Stejně tak se zdá, že nová vláda s potenciální akvizicí nebude spěchat a Andrej Babiš již prohlašuje, že odkup zbývající části ČEZu nyní není na stole a explicitně mluví o tom, že nejde o prioritu. Čím déle však stát bude čekat, tím více může být přistižen nepřipraven systémem emisních povolenek nebo případnou krizí průmyslu v Německu. V situaci, kdy podle Eurostatu v přepočtu na kupní sílu platí Češi už nyní v Evropské unii za elektřinu nejvíc, neumím si představit, jakou jinou prioritu by měla nová vláda mít.
Zatímco spotřeba domácností se ještě stále nevrátila ani na úroveň předcovidových let, bankovní sektor si mne ruce. V prvních třech kvartálech letošního roku stoupl čistý zisk šesti největších tuzemských bank o 9 %. Právě tohle je vysvědčení Fialovy vlády, která během let krize nedokázala banky zdanit a navzdory jejich ziskům byl odvod do státní kasy v rámci windfall tax minimální. Oceňuji alespoň to, že si končící ministr financí Stanjura na konci svého období sype popel na hlavu a pro ČT minulý týden přiznal, že by nyní daň konstruoval jinak. Aby taky ne, když si resort financí původně sliboval, že na mimořádné dani vybere od šesti největších bank v Česku přes třicet miliard korun, přičemž výsledek do konce letošního září je jedna miliarda. Právě původních 30 projektovaných miliard pak chybělo k pokrytí nákladů státu na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií.
Německý militarismus zpět
Před 80 lety byl Rudou armádou a ostatními spojeneckými armádami poražen a pohřben německý militarismus. Jeho pohřbení bylo neuvěřitelně bolestivé, neboť to byl právě německý militarismus, který stál za rozpoutáním nejničivější války v historii lidstva, v níž zemřely desítky milionů lidí, většinou civilistů, a podstatná část z toho v německých koncentračních táborech. Po 80 let platilo, že Německo nesmí znovu militarizovat, ale dnes nenasytnost zbrojařů vytahuje toto monstrum z hrobu.
Německá vláda nedávno schválila plán, dle kterého by každý plnoletý muž i žena měl vyplnit dotazník a muži by se pak měli, od roku 2027, podrobit lékařské prohlídce na posouzení způsobilosti na vojenskou službu. V případě, že by německá armáda nesplnila nový cíl mít alespoň 255 000 profesionálních vojáků a 200 000 rezervistů do 10 let, měl by pak parlament zvážit zavedení povinné vojenské služby. Vedle toho by se Německo mělo v následujících letech stát evropským státem s nejvyššími investicemi do armády.
Bezhlavé zbrojení, do něhož evropské státy tahá i EU a NATO, bude mít za následek po zuby vyzbrojené Německo. Skutečně tohle přijde někomu bezpečné a války odstrašující, než přivolávající? Za mě Evropská unie musí být mírovým projektem, za který se po dobu celé své existence deklarovala, a nikoliv společenstvím hyper-militaristických států pod německou vlajkou.