Lež, takové může být druhé jméno premiéra Petra Fialy
Už po čtyřicáté sedmé se s vámi ohlížím za událostmi minulého týdne v seriálu Bez obalu, v němž nenechávám nit suchou na současné vládnoucí čtyřdemolici, ale ani na byrokratech či válečných jestřábech nejen v Bruselu. Tak tomu bude i dnes.
Vláda se dlouho chlubila tím, jak naši zemi vyvedla ze závislosti na ruském plynu. Zbavení závislosti na Rusku je dokonce motivem, který SPOLU nyní začalo používat na billboardech v předvolební kampani. Ekonom Lukáš Kovanda však nyní na datech od Net4gas ukázal, že realita je zcela opačná. Do České republiky proudí tolik ruského plynu, jako už dlouho ne! Přes 90 procent plynu, který k nám aktuálně proudí, který do Česka nyní teče, je totiž z »ruského směru«, nejvíc přímo z Ruska.
Plyn, který do Česka letos v listopadu proudí, teče přes předávací stanici v Lanžhotu na česko-slovenských hranicích. Touto cestou přitom do Česka proudí plyn ze zemí saturovaných plynem ruským, protože jak Slovensko, tak Maďarsko i Rakousko ruský potrubní plyn stále odebírají. Ať už tranzitem přes Ukrajinu, či – v případě Maďarska – prostřednictvím černomořského tranzitu přes Turecko a posléze Balkán.
Plyn z Ruska bereme. A ne, že ne
Plyn proudící Lanžhotem je tedy z velké části ruského původu, i když – v rámci přeprodeje – už může být v příslušných obchodních kontraktech vykázán jako plyn slovenský, maďarský, případně rakouský či jiný. Vůbec tedy není pravda, že by se Česko zbavilo, nebo alespoň zbavovalo dovozu ruského plynu. Naopak, jeho dovoz je v posledních měsících relativně stále významnější. A ze lži v kampani se ostatně usvědčil i sám premiér. Podle něj je přece logické, že ruský plyn odebíráme, když je nejlevnější. Jakákoliv další argumentace ve smyslu, že 94% odběr neznamená závislost, pak jen přiživuje obavy o schopnosti premiéra vnímat realitu a podtrhuje zoufalou snahu SPOLU o změnu trendu volebních preferencí.
A k zamyšlení je také postoj vládní koalice k dětem. Zatímco 80 % učitelů upozorňuje na znepokojující nepřipravenost žáků prvních tříd, vládě se za tři roky nepodařilo naplnit předvolební slib o tom, že na školství bude vynakládat alespoň průměr vyspělých zemí. V rozpočtu dále není dořešeno financování nepedagogických pracovníků, není jasné, kdo a jak zaplatí nové pozice sociálních pedagogů nebo školních psychologů, se kterými počítá novela školského zákona, a žádný smysl nedává střednědobý rozpočtový výhled na další dva roky.
A dva roky je také doba, kdy na české, moravské a slezské domácnosti dopadne zdražení plynu kvůli emisním povolenkám, které – i díky Fialově vládě – budou rozšířeny i na domácnosti. To, že cena půjde nahoru, už je fakt. O tom se nemusí diskutovat. Otázkou pouze je, o kolik to bude.
Velmi střízlivé odhady mluví o 15 %, ale někteří odborníci hovoří i o zdražení mezi 25-30 %. Pokud jste tedy dosud spotřebovali plyn za 100 tis. Kč ročně, připravte se, že od roku 2027 si minimálně o 15 tisíc připlatíte. Je naprosto skandální, že vláda a vládní europoslanci s tímto souhlasili. A ačkoli česká vláda tzv. »český greendeal« ze strachu před reakcí nad tím, co tam sama napsala, před volbami alibisticky posunula, zdražení se nebude týkat jen domácností. Emisní povolenky zdraží také benzín a naftu, takže se skutečně nevyhnou nikomu z nás. U pohonných hmot ti největší optimisté mluví o zdražení o 2 až 3 koruny na litru, ale objevují se i zprávy, že zdražení může být i o více než 10 korun za litr benzínu nebo nafty.
Referendum o Green Dealu?
Nevím, jestli by nebylo na místě – o tak bezprecedentních zásazích do života každého z nás, jaké představuje evropský i ten tzv. český Green Deal – nechat hlasovat ty, na které dopadne, tedy občany, v referendu. Napište mi, co si o tomto nápadu myslíte.
BOX
45 miliard Euro (přes jeden bilion sto čtyřicet miliard korun) vrazila Evropská unie za poslední roky do zbrojení Ukrajiny.
Dobré zprávy ale nemám ani z evropské úrovně: 45 miliard Euro, tedy jeden bilion sto čtyřicet a půl miliardy korun. Kdyby to bylo na vás, za co byste takové peníze utratili? Pokud byste tyto peníze dali do nemocnic, do škol nebo na výzkum, tak vás odpověď asi příliš nepotěší. Pokud byste za tyto peníze ale nakoupili rakety, granáty, tanky a další zbraně a následně je poslali na Ukrajinu, tak můžete být spokojení, neboť právě 45 miliard Euro podle vysokého představitele EU pro zahraniční věci Josepa Borrella vrazila Evropská unie a její členské státy za tyto poslední roky do zbrojení Ukrajiny. Ano, přes jeden bilion sto čtyřicet miliard korun šlo jen na zbrojení, není do toho započítána humanitární pomoc.
Peníze jen na válčení
Peníze, které nám v Evropě tak žalostně scházejí, tak jdou na válčení, jen abychom předešli hrozbě dohody a míru. Dobrovolně se likvidujeme kvůli proxy válce Ruska a Ameriky. A poté, co Borrella nahradí Kallasová, se máme teprve na co těšit. Obávám se, že zpětně bude Unie s Borellem na zahraničních věcech vypadat v tomto ohledu ještě spořivě. V kontextu amerického, britského a francouzského povolení využívat jejich zbraně k zasahování cílů hluboko uvnitř Ruska a v kontextu ruského použití konvenční mezikontinentální balistické rakety proti Ukrajině už začíná toto neustálé nalévání zbraní do válečného konfliktu skutečně ohrožovat životy nás všech. Kaja Kallasová se nesmí stát vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci, to je v zájmu nás všech.