Prezidentské volby jsou konečně za námi. Alespoň v tomhle ohledu si můžeme všichni trošku oddychnout. Témata, která byla během kampaně upozaděna, by však rozhodně neměla zapadnout. Problémy inflace, cen energií, poklesu reálných mezd a v důsledku toho všeho také rostoucí chudoby jsou tu stále s námi, bohužel stejně jako asociální Fialova vláda, která se jejich řešení odmítá věnovat. A zastání nebudou mít obyčejní lidé ani v novém hradním pánovi, který již během kampaně přiznal, že ekonomice vlastně vůbec nerozumí a bude tak při projednávání těchto otázek řízen svými poradci a okolím.
V prezidentské kampani se často zmiňovala otázka zbytečného strašení. Situace ve světě i u nás je ale natolik vážná, že podle mě není třeba žádné další strašení nad rámec doložitelných zpráv, aby člověku z politické a ekonomické reality dnešních dní bylo úzko. Jako obrovskou sociální nespravedlnost vnímám informaci zveřejněnou před začátkem Světového ekonomického fóra organizací Oxfam, která se zabývá řešením chudoby. Dle její zprávy se v roce 2022 poprvé za posledních 25 let současně zvýšily extrémní chudoba a extrémní bohatství. Zpráva například uvádí, že více než 95 potravinářských a energetických firem ve světě loni více než zdvojnásobilo své zisky. Celkový objem neočekávaných zisků, kterého firmy dosáhly, činí 306 miliard dolarů, tedy astronomických 6,8 bilionu korun. Z toho 257 miliard dolarů, tedy 84 procent, firmy rozdělily mezi akcionáře, zatímco vyšší náklady byly přeneseny na spotřebitele. S podobně astronomickou bilancí kombinovaného zisku 200 miliard dolarů (4,4 bilionu korun) zakončili loňský rok podle posledních zpráv také energetičtí giganti.
Potvrzuje se tak to, na co upozorňuji a s čím se snažím bojovat již od počátku posledních a současných krizí – covidové, energetické, inflační. Tedy to, že na těchto krizích chudnou nejchudší a nejbohatší naopak dále bohatnou, místo toho, aby se podíleli na jejich řešení. Úsměvné je také to, že právě k miliardářům, kterým udržování tohoto statu quo vyhovuje, se upíná pozornost s možnými řešeními na akcích typu Světového ekonomického fóra, ačkoliv je jasné, že právě jim stávající situace vyhovuje, když za krizi přece můžou zaplatit ti nejchudší. Ti, co neoplývají zdroji a nemají tak žádný vliv na konečnou cenu surovin. Změna musí přitom jednoznačně přijít odspodu. Tlakem na národní vlády. Tlakem, prostřednictvím kterého musí lidé jasně demonstrovat, že současný stav není dlouhodobě udržitelný a že už zkrátka světoví lídři nechali sociální nerovnost dospět až příliš daleko. Samotná zpráva Oxfamu přitom navrhuje řešení, po kterém já i celá KSČM volá již řadu let. Vyšší zdanění bohatých, bez kterého se směrem ke spravedlivější společnosti bez utrpení zkrátka nemůžeme posunout. A na tuto skutečnost nyní již upozorňují i experti napříč obory. Na paradox vyššího danění chudých ve srovnání s bohatými poukazuje např. sociolog Daniel Prokop, podle kterého daňové změny od roku 2020 pomohly pouze vysokopříjmovým osobám a bohatším regionům Česka.
Právě teritoriální nerovnost je dalším velkým problémem současnosti, kvůli kterému je situace ve zdánlivě srovnatelných zemích výrazně odlišná. Zde jsou opět na vině vlády národních států. A právě u nás proto v řadě ukazatelů dlouhodobě zaostáváme za okolními státy. Podle finančního analytika Pavla Rysky namísto očekávaného propadu cen nemovitoství v „covidových letech“ 2020 a 2021 došlo k rekordnímu meziročnímu nárůstu cen bytů o dvacet až třicet procent. Celkově v součtu za posledních 15 let tak Česko v nárůstu cen bytů předběhlo i Německo, které ještě před dvěma lety hrálo v této statistice prim. Nedostupnost bydlení je tak sice problémem, na který před volbami upozorňují v České republice snad všechny strany, místo řešení na vládní úrovni se ale bydlení pro už nejen pro mladé, ale de facto kteroukoli generaci, stává rok od roku nedostupnějším. Nepříjemným paradoxem přitom je, že zatím co ceny v Česku rekordně rostou, mzdy se zároveň rekordně propadají. Podle OSN je Česká republika čtvrtou nejhorší zemí světa (!) co do růstu reálných mezd. Petře Fialo, jak dlouho budou ještě občané ČR poslouchat povídačku o tom, že v ostatním zemích je situace stejná a vláda v boji s krizí nezmůže nic? Namísto toho se snažíte potírat veškerou kritiku jakýmsi Akčním plánem pro čelení dezinformacím, sami přitom odmítáte zveřejnit kdo se na něm podílel, žádní experti v něm nejsou citovaní a veřejnost zase jen balamutíte a podceňujete se zdůvodněním, že váš velkolepý plán na boj s nepříjemnými zprávami nebude schopna interpretovat. Právě absence jakéhokoliv odborného postoje přitom vzbuzuje čím dál silnější podezření, že vláda s označováním toho, co je či není dezinformace, bude nakládat zkrátka tak, jak se jí to bude hodit. Jde o další potvrzení toho, že nám zde reálně hrozí cenzura všech, kteří si vládu dovolí kritizovat za její asociálnost, její kauzy či její pasivitu. Tohle zkrátka nesmíme dopustit a Fialova vláda se v této věci za každou cenu musí zpovídat.
Nedávno jsem vás v tomto pořadu informovala o demonstracích v Izraeli, kde desítky tisíc lidí protestovali proti vládnímu návrhu na drastickou reformu justičního systému, jež by se tak stal loutkou v rukou nejpravicovější vlády, která se kdy v Izraeli dostala k moci. Nyní se situace významně zhoršila. Izraelští vojáci přepadli Dženín na palestinském Západním břehu a zabili nejméně 9 Palestinců. Izrael na tuto oblast útočí poměrně pravidelně od loňského podzimu, ale tentokrát jde o největší razii za poslední roky.
Napětí v regionu se zvýšilo, neboť mnoho mladých Palestinců se zradikalizovalo v odporu proti izraelské okupaci a vstupují do ozbrojených skupin, jakými jsou Islámský Džihád a Lví Doupě. Současně izraelská vláda, jejíž jeden člen je již dříve odsouzený člen židovské teroristické organizace, čelí protestům, které vyvolala kontroverzní návštěva Itamara Ben-Gvira nejznámější mešity Al-Aksa. Střety u této mešity v minulosti přispěly k vyvolání dvou intifád (povstání), a to v roce 1987 a 2000, po nichž zůstaly tisíce obětí. Nyní hrozí třetí. Kroky nové izraelské vlády velmi znepokojily generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese, který zdůraznil, „že právní stát je v srdci dosažení míru“.
OSN označila loňský rok za nejsmrtelnější pro Palestince za posledních 16 let. Izraelci v roce 2022 zabili na Západním břehu nejméně 171 Palestinců a více než 9000 jich zranili. Během útoků zemřely desítky dětí, nejvíce od doby, kdy OSN začalo monitorovat ztráty na životech.
Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=wS0bECaWnFQ
Připojuji videokomentář k výsledkům prezidentských voleb: https://www.youtube.com/watch?v=qXk_fKNCgaE
Pod tímto odkazem najdete sestřih debaty na CNN Prima News s R. Šlachtou (Přísaha) a M. Šmardou (ČSSD): https://www.youtube.com/watch?v=7IRrKTIifSU
Na závěr připojuji rozhovor pro Parlamentní listy: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/-Na-CT-se-chystali-Babis-jim-do-toho-hodil-vidle-Varovani-pro-Smardu-s-Okamurou-727226?fbclid=IwAR3Oo22cfvYq5FaiuWlT-8Qbyt8A9NvrC2AQ2zmvoXDgQtBus9Ex3Vb6mZg