Kromě těch nahoře jsou na tom všichni hůř a hůř
Zdravím Vás u čtení dalšího dílu seriálu Bez obalu, a opět bych ty z Vás, kteří nemáte odběr na YouTube a sledování na Facebooku chtěla poprosit, abyste tak učinili.
A teď už ke zprávám.
Začneme dnes u informací z ekonomiky. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM polovina dotazovaných lidí uvedla, že se má hůře než před rokem. Stejně tak má polovina lidí problém vyjít se svými příjmy. Finanční problémy přitom nejčastěji uvádí lidé v produktivním věku, od 30 do 59 let. Problém se však zdaleka netýká jen lidí s nejnižšími příjmy. Podíl těch, kteří mají se svými příjmy problém vyjít, se zdvojnásobil také ve skupině odborných a vedoucích pracovníků. V této kategorii finanční tíseň deklarovalo 39 % respondentů, zatímco v květnu 2021 to bylo pouhých 19 %. S výjimkou těch úplně nahoře chudne v posledních letech téměř celá společnost.
Pojďme tyto znepokojující zprávy ale ještě zasadit do širšího kontextu. Na jedné straně společnost chudne, stát se rekordním tempem zadlužuje a na straně druhé úzká skupina nejbohatších násobí svůj majetek. Ekonom Lukáš Kovanda si všímá, že zatímco za minulé vlády státní dluh rostl tempem přibližně 100 miliard za pololetí, od doby nástupu Fialova kabinetu vyrostl již o 600 miliard a roste tak dvojnásobným tempem dvou set miliard za každý půlrok. Vláda Petra Fialy se přitom nemusela během svého působení potýkat s tak citelným propadem ekonomiky, jaký v letech 2020 a 2021 způsobil covid. Přesto se reálná mzda kvůli neschopnosti Fialovy vlády bojovat s inflací a efektivně zacílit pomoc podle dat Českého statistického úřadu meziročně snížila takřka o 10 % na obyvatele.
RÁMEČEK Chudí chudnou, stát se zadlužuje, nejbohatší bohatnou
Spolu s tím logicky poklesla i spotřeba – lidé si některé věci zkrátka odepírají, čímž ale zároveň odtékají další potenciální peníze ze státní kasy a dostáváme se do začarovaného kruhu. Fialova a Stanjurova strategie dostat se z krize tím, že lidem sebereme co nejvíce peněz, evidentně selhává, přičemž zároveň zadlužuje naši zemi pro příští generace rekordním tempem. I přesto, že českým pracujícím poklesly reálné mzdy nejvíce ze zemí OECD, se stále spousta lidí bojí projevit s destruktivní politikou této vlády nespokojenost. Chtěla bych těmto lidem vzkázat, že ve mně i celé KSČM najdou vždy zastání, protože podle nás neexistuje reálný důvod, proč by životní úroveň občanů této země měla klesat více. A nic na tom nezmění ani snaha pravicových politiků za pomoci tisku lidem vtloukat do hlav, že škrty jsou jediným možným řešením a že doposud jsme si žili vlastně nad poměry. Naopak. Česká republika zaostávala už doposud v řadě klíčových ukazatelů za srovnatelnými zeměmi, a pokud zde nyní životní úroveň klesá, nelze celou situaci interpretovat jinak, než jako prohlubování příkopu mezi Českou republikou a ekonomicky vyspělejšími zeměmi v důsledku nečinnosti Fialovy vlády. Lidé v této zemi mají právo být na vládu pětidemolice naštvaní a mají právo to dát patřičně najevo.
Evropské hodnoty chybět nebudou
Krátce musím okomentovat také zdrcující zprávy z předminulého týdne o problémech, do kterých se dle médií dostala jedna z nejznámějších politických neziskovek v Česku – Evropské hodnoty vedené Jakubem Jandou. Ty podle deníku E15 přepálily expanzi a dostaly se do finančních problémů. Kvůli úsporám údajně odešly z Evropských hodnot desítky zaměstnanců včetně týmu pro boj s dezinformacemi. V roce 2021 byl třetím největším zahraničním podporovatelem této neziskovky Tchaj-wan, mezi nejvýraznějšími dárci po celou dobu existence think-thanku pak figurují Spojené státy. Mimochodem o této neziskovce jsem v minulosti natočila speciální díl Bez obalu 51/2022. Nyní ze 30 zaměstnanců těchto Evropských hodnot zbylo pouze 10.
Činnost Evropských hodnot v minulosti nekritizoval pouze prezident Zeman, ale kritiky se organizaci dostalo i z odborných kruhů, když např. dvojice akademiků Jan Daniel a Jakub Eberle v Sociologickém časopise poukazovala na militarizaci debaty a zneužívání slova dezinformace k potlačení některých názorových proudů. Jsem zvědavá, co si nyní občané v České republice počnou, když jim Evropské hodnoty již v takové míře nebudou servírovat svůj pohled na jedinou správnou demokracii a na to co podle nich je či není dezinformace. Věřím ale, že to všichni společně zvládneme, když nám za veřejné prostředky a prostředky cizích mocností nikdo nebude říkat, co si máme myslet.
Ostatně to, nakolik je pojem dezinformace relativní a na jak tenkém ledě se pohybují všichni ti, kteří se proti nim snaží v zájmu jediné správné pravdy bojovat, dokazují nové skutečnosti ohledně vnímání covidové pandemie. Premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar totiž nyní připustil, že covid může pocházet z laboratoře a dezinformace se může ve finále ukázat jako pravda. Jaký to obrat, když si vzpomeneme na mediální lynč, kterému byli vystaveni ti, kteří si v době pandemie dovolili podobnou myšlenku vyslovit. I proto kvituji zrušení funkce vládního zmocněnce pro média a dezinformace, kterou do poloviny února zastával Michal Klíma. Ten se nyní také vyjádřil k situaci v Evropských hodnotách, ke které, navzdory výtkám akademiků vůči této organizaci, prohlásil Klíma následující: „Bohužel stát neumí a nechce neziskový sektor podpořit ani tam, kde mu jeho činnost šetří prostředky a kdy za něj ani nemá náhradu. Činnost Evropských hodnot v oblasti podpory demokracie tu bude bohužel chybět, a to právě ve chvíli, kdy je velmi zapotřebí.“ Doufejme tedy, že to stát, demokracie a občané České republiky bez Klímy s Jandou nějak zvládnou. Já myslím, že jejich práce nebude chybět vůbec nikomu.
Závěrem se pojďme podívat na další ukázku toho, jak se pětikoalici daří naplňovat její volební program. „Stejně důležitým cílem je zeštíhlení státní správy. Znamená to méně úředníků a byrokracie, rušení zbytečných zákonů a konec neodůvodněné centralizace. Všechny tyto kroky omezí nadbytečné úřední zásahy do života, protože stát je tu pro občany, ne naopak,“ stálo v programu SPOLU. Nyní Fialova vláda navzdory těmto slibům v době krize a rekordní rychlostí rostoucího dluhu zavádí na úřadech nová místa za desítky milionů korun a hájí se tím, že prostředky na tato místa bude čerpat z EU. Vzhledem k tomu, že České republika je ale součástí EU a sama do ní odvádí nemalé prostředky mi tahle argumentace připomíná tak první stupeň základní školy. Nabírání nových úředníků se týká drtivé většiny úřadů, narychlo schválená systematizace ministerstev navržená ministrem vnitra Rakušanem platí již od prvního července a stát kvůli ní nově nabere 159 úředníků. Například na Ministerstvu životního prostředí nově vznikne hned 55 míst, čímž mzdové náklady pro tento resort vzrostou o 41 milionů korun. Takhle vláda ukazuje lidem, jak se šetří v době, kdy jim zároveň říká, že je třeba si utahovat opasky?
Kennedy: Neničte Rusko
Podívejme se také do Spojených států, kde na sebe svými výroky ohledně ukrajinského konfliktu v poslední době výrazně upozorňuje demokratický kandidát na prezidenta, Robert Kennedy jr. Ten se již dříve pronesl o vztahu s Ruskem následující slova: „Proč se do toho pleteme? Není naším úkolem tento režim měnit. A my musíme být přátelé s Rusy. Neměli bychom s nimi zacházet jako s nepřáteli. Teď jsme je natlačili do tábora s Čínou. To není dobré pro naši zemi. A mimochodem, to, co teď děláme, se vůbec nezdá, že by to oslabilo Putina. Americkou záležitostí není být světovým policistou a měnit režimy ve světě. Je to nezákonné. A nesmíme porušovat mezinárodní zákony. Ve skutečnosti bychom měli hledat způsoby, jak zlepšit vztahy s Ruskem. Neničte Rusko, neničte a nevybírejte pro ni vedení. O tom by měl rozhodnout ruský lid, ne my.“
Jak osvěžující, konečně slyšet politika v USA mluvit z jiné pozice, než jako by Spojené státy představovaly nějakou centrální světovou vládu, která má jako jediná právo rozhodovat o mezinárodních vztazích na všech kontinentech. Kennedy však šel při hodnocení konfliktu na Ukrajině ještě dál (obr8): „V roce 1991-1992 jsme opakovaně Rusům verbálně i písemně slíbili, že pokud stáhnou svých 100 000 vojáků z východního Německa a umožní sjednocenému Německu vstup do NATO, tak se NATO nerozšíří ani o píď na východ. Od té doby jsme NATO posunuli o tisíce mil na východ a přijali 14 nových států. Do Rumunska a Polska jsme umístili systémy schopné odpalovat jaderné hlavice. Rusové varovali tehdejšího amerického velvyslance v Rusku (2005-2008) a současného šéfa CIA Billa Burnse, pokud Ukrajina vstoupí do NATO, považovali by to za nepřekročitelnou červenou linii. Podívejme se na to z pozice Ruska. Můj strýc (demokratický prezident J. F. Kennedy) vždycky říkal, vžijte se do pozice svého oponenta.“
Špičky Demokratické strany se pochopitelně od Kennedyho slov distancovaly. Ačkoliv Kennedy neřekl nic, co by nebylo pravdou, jeho slova nabourávají klasické vidění zahraniční politiky typické pro zažité struktury v USA. Také mainstreamový západní tisk při referování o Kennedyho výrocích jej nyní v žádném případě nezapomene označit jakožto antivaxera, aby snad čtenáři nebrali jeho slova vážně. Kennedy totiž v době pandemie výrazně vystupoval proti povinnému očkování. Také proto vůči němu mainstreamový tisk nyní volí klasickou strategii nálepkování – říká-li náš názorový oponent něco, co se nám nehodí do krámu, přilepíme na něj nálepku s negativní konotací – antivaxer, chcimír, komunista – aby lidé předem věděli, že názory těchto osob jsou prostě nežádoucí. Minulý týden ale Kennedy šokoval ještě jedním výrokem, když prohlásil, že USA na Ukrajině vyvíjí biologické zbraně. Zda se původní profesí environmentální právník Kennedy dostal k utajovaným informacím, nebo jde v tomto případě o pouhou snahu se dostat do povědomí amerických voličů, v tomto případě není zřejmé. Dá se ovšem čekat, že Kennedy bude čeřit vody americké politické scény i v následujících týdnech.
Užívejte léta, nezapomeňte na odběr a já se na Vás budu těšit u Bez obalu zase za týden.