Třiatřicátý díl Bez obalu a já bych vám hned v úvodu ráda poděkovala za vaše reakce na mou výzvu v minulém vydání. Sešlo se vás, kteří se nebojíte dát si na své domy, balkony, zahrady, auta bannery s nápisem »Fialo, stačilo!«, neskutečné množství a postupně jsme se vrhli na vyřizování. Pokud by se ještě někdo další našel, kdo by měl zájem říct Fialovi veřejně, co si o něm myslí, tak se nebojte ozvat na e-mail info@konecna.cz.
Dnes začneme netradičně v zahraničí. V nedávném díle pořadu Going Underground vystoupil bývalý ekonom Mezinárodního měnového fondu a investiční stratég David Woo, který se v rozhovoru zamyslel nad aktuálním poklesem cen energií v Evropě, jenž považuje za domnělý a dočasný. V důsledku vysokých cen energií totiž začaly německé a francouzské podniky a průmysl přesouvat části svých výrob do USA a do Číny, kde jsou levné energie. Například Německý agrochemický gigant BASF začal zavírat své divize po Evropě a přesouvá je do Číny. Po zavření závodů dochází k propouštění tisíců lidí a logicky dochází k ukončení odběrů energií daného závodu. Tím klesá odběr v síti a na trzích v EU je najednou přebytek plynu a elektřiny, takže ceny klesají. Ale je to za cenu růstu nezaměstnanosti a odchodu průmyslových závodů a největších zaměstnavatelů pryč z Evropy. Podle jmenovaného ekonoma je to časovaná bomba, která brzy exploduje. Woo tento proces označuje deindustrializací Německa a potažmo i celé Evropy.
USA nechtějí laciný plyn v Evropě
Dle něj však započala snaha USA o oslabení Německa již mnohem dříve, zabráněním spolupráce Německa a Ruska v 60. letech minulého století, když John F. Kennedy krátce před svou smrtí přiměl NATO, aby uvalilo sankce na Německo za dodávky plynových trubek do Sovětského svazu.
Již tehdy se americké elity bály ekonomického spojení Berlína a Moskvy, čímž by vznikla ekonomická supervelmoc, které by americká ekonomika nemohla konkurovat. Německo je průmyslovým a výrobním srdcem Evropy, ale k tomu potřebuje obrovské množství co možná nejlacinějších energií, a ty umí poskytnout pouze Rusko. Není překvapením, ani po uvalení sankcí se Německo tohoto plánu nechtělo vzdát a začalo budovat Nord Stream 1 a poté Nord Stream 2, které měly přivádět do Německa obrovské množství relativně ekologického zemního plynu, který měl pohánět celou ekonomiku. Sankce přitom měly sloužit k upoutání Německa a následně celé EU na ropě prodávané Araby za americký petrodolar.
Woo se tak přidává k novináři Seymouru Hershovi v názoru, že USA nechaly oba dva německo-ruské plynovody Nord Stream vyhodit do povětří, aby Evropa nemohla mít laciný plyn. Žádná jiná země na světě dle Dr. Woo neměla pro zničení Nord Streamu motivaci.
V souručenství s USA se přitom objevují praskliny už v celé Evropě. Odpor proti pokračování ukrajinského konfliktu zesiluje. Ovšem podle Dr. Woo je důvod pro jeho prodlužování ze strany západních zemí motivovaný investičními spekulacemi s ukrajinskými dluhopisy, které mají pohádkové výnosy jako žádná jiná země nebo korporace na světě.
Ukrajinský státní dluh se podle Dr. Woo za poslední 3 měsíce zvýšil o neuvěřitelných 50 % a dnešní ukrajinské dluhopisy budou mít podle jeho predikce za pouhých 18 let v roce 2041 výnos 50 %, což je pohádkové zhodnocení. Čím déle bude Ukrajina bojovat, tím více se bude muset zadlužit, tím více dluhopisů bude muset vydat, tím více se investoři kupující dluhopisy jednoho dne napakují. Je to obrovské krvavé finanční kasíno, do jehož prodloužené otevírací doby přispívají bohužel i česká a slovenská vláda.
RÁMEČEK
Válka na Ukrajině je obrovské krvavé finanční kasino
Ministr Válek: Některé léky prostě nebudou
A právě stále se snižující konkurenceschopnost Evropy ve výrobě minulý týden demonstrovala i slova ministra zdravotnictví Válka. Ten se v rozhovoru pro Blesk nechal slyšet, že je třeba si zvyknout na to, že některé léky výrobci přestali vyrábět a zkrátka už nebudou. Situace je podle něj »špatná v celé Evropě a řešení je opravdu jen celoevropské. Pokud nebudeme mít dostatečnou výrobu v Evropské unii, tak pořád jsme odkázáni na vývoj situace. A my jsme v situaci, kdy výrobce je mimo Evropu a má nějakou produkci, kterou si ale mohou objednat všechny velmi silné ekonomiky. A abychom mohli systémově řešit nedostatek léků v Evropské unii, pak musí Evropská unie fungovat jako spolupracující a tím konkurovat velkým ekonomikám.«
Ministr Válek tak po svých zoufalých radách typu obvolávat 100 lékáren přešel do další fáze – do fáze rezignace. Léky, které potřebujete nejsou? Prostě se s tím smiřte. A to říká jako ministr zdravotnictví země, která kdysi sama vyráběla léky ve velkém a byla držitelem patentů.
Co udělal ministr zdravotnictví pro to, aby vytvořil tlak na prohnilý systém, kvůli kterému léky pro české občany v lékárnách chybí? Vůbec nic. Stále se odkazuje na řešení seshora a razantně odmítá veškeré výzvy k rezignaci, ač připouští, že nedostatek léků brutálně ohrožuje životy lidí, a to včetně dětských pacientů, pro která v průběhu roku dlouho chyběla i základní antibiotika. Za životy všech těch, pro které klíčové léky nejsou dostupné, přitom na sebe bere odpovědnost ministr schovávající se už téměř dva roky za obecné fráze. Že se Vám z toho dělá špatně? Tak pozor – běžný lék na střevní potíže Endiaron díky stávající lékové politice Válkova ministerstva není dostupný buď vůbec, v lepším případě za krásných 768 korun.
A zbytek vlády? Ten v oblastech, kde se ještě můžeme spoléhat na vlastní zdroje, chce z lidí vytáhnout více peněz na splácení neschopnosti celé Fialovy pětikoalice. Pokud totiž patříte mezi ty, kteří doma topí dřevem, měli byste zpozornět. Připravovaný konsolidační balíček totiž mimo jiné obsahuje totiž zvýšení DPH na dřevní paliva z 15 na 21 procent, což v případech rodinných domů může zdražit účet za topení až o tisíce. A podle dřevozpracovatelů i výrobců kotlů na biomasu to, jako prakticky každý návrh této asociální vlády, dopadne na nízkopříjmové domácnosti. »Kusovým dřevem topí ty nejzranitelnější, sociálně slabé vrstvy,« uvádí Vladimír Stupavský, předseda klastru Česká peleta, který výrobce a prodejce kotlů na biomasu sdružuje. Ten nedávno zaslal vládě dopis, v němž si na navrhovanou úpravu daně z přidané hodnoty stěžuje. Já se však obávám, že tento hlas zůstane ve Strakovce nevyslyšen, protože nejde o hlas silných byznysových lobbistů. V řadě okolních zemí je navíc na dřevní paliva uplatňována snížená výměra daně. Například v Německu jde o sedm procent, Rakousko má třináct procent a Itálie deset procent. Jen v ČR s daleko nižšími platy budou nyní lidé na vesnicích odvádět státu pod záminkou zpřehlednění daní nově 21. Vládní politika v praxi.
Obnoví »pořádek« v Nigeru proti vůli občanů?
Nyní ještě krátce k událostem v Nigeru. Ty nedostávají moc veřejného prostoru, ačkoli se jedná o zemi, která má rozlohu jako Německo, Francie a Polsko dohromady a žije zde asi 24 milionů lidí. Bohužel v nuzných podmínkách, neboť se jedná o jednu z nejchudších zemí na světě. V Nigeru, který je prezidentskou republikou, aktuálně probíhá převrat. Ten může přerůst v otevřený ozbrojený konflikt. Proti sobě stojí v domácím vězení uvězněný prezident Mohamed Bazouma, který je označovaný jako prozápadní, a šéf prezidentské gardy podporovaný armádou Abdurahman Chiani. Se znepokojením situaci sleduje zejména Francie, která tuto zemi využívá jako dodavatele uranu pro svou jadernou energetiku. Francie proto oficiálně podpořila úsilí ECOWAS, tedy Hospodářského společenství západoafrických zemí, která žádá vojenskou intervenci. Celý převrat se nese na protifrancouzské vlně. Prezident Bazouma například v minulosti souhlasil s posílením francouzských vojenských základen poté, co se Francie musela stáhnout ze sousedního Mali. Americký ministr zahraničí Anthony Blinken rovněž vyjádřil podporu USA pro úsilí ECOWAS obnovit pořádek v Nigeru. Na začátku srpna navštívila Niger náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová, nechvalně známá podporou ukrajinského puče a přiznáním, že svržení prezidenta Janukovyče stálo USA a 5 miliard dolarů. Ta nabídla povstalcům »recept«, jak obnovit »demokratický pořádek v zemi«, ale rebelové prý »projevili malý zájem«.
Podle průzkumu, který si nechal zpracovat britský týdeník The Economist totiž většina lidí převrat podporuje a sdílí protifrancouzské nálady. Na demonstracích podporujících převrat se mj. často objevují ruské vlajky. Moskva však považuje převrat v Nigeru za vnitřní záležitost země a nehodlá do něj zasahovat.
Děkuji Vám, že jste dočetli až sem a přeji Vám krásné krátící se letní dny!