Stále větší nedostatek bydlení vládu netrápí. Ta má svůj byznys
Dvaatřicátý díl začnu prosbou ke společnému kroku, kterým ukážeme, že už této vlády máme plné zuby. Je třeba říct »FIALO, STAČILO!«. Jestli tady mám nějaké odvážlivce, kteří by si dali třeba na plot své zahrady, dům, garáž, balkon či cokoli jiného banner s tímto nápisem a mou fotkou, napište mi prosím na můj mail info@konecna.cz – hlavně vaši adresu a telefon. Budeme vyrábět bannery v několika rozměrech – 2x1m, 3x1m a 3×1,5m, ale jsme schopni udělat i jiné rozměry. Budu moc ráda, když celá republika – kamkoli premiér se svou družinou dojede – uvidí, že ho máme DOST!
Nedosažitelnost vlastního bydlení patří v průzkumech dlouhodobě mezi největší obavy mladých Čechů. Namísto toho, aby se bydlení stávalo pro mladé lidi dostupnějším, objevuje se zde ale nový problém – kvůli marnému, pozdnímu a neefektivnímu boji Fialovy vlády s inflací a cenami energií roste počet nesplacených dluhů. Obdobně varovná rostoucí čísla pak podle ředitele Nebankovního registru klientských informací, Jiřího Rajla, lze pozorovat vůbec poprvé za posledních deset let, kdy registry tyto údaje shromažďují.
Situace se podle Rajla začala zhoršovat zhruba před rokem, kdy se lidem začaly zvyšovat náklady na bydlení, rostla inflace i ceny energií. Jaká to náhoda, že se tomu tak začalo dít zrovna v době, kdy začala úřadovat Fialova vláda… Podle Rajla »domácnosti, které předtím splácely bez větších problémů, a dokonce si braly více úvěrů, ale splácely stále dobře, začínají mít problémy. Jsou tedy pod tlakem, ze kterého se dostanou jen tím, že si přestanou půjčovat, což se děje zejména u hypotečních úvěrů, jejichž objem se oproti loňskému roku snížil o 60 procent. Pokud byla ještě před dvěma lety úroková sazba u hypotéky kolem dvou procent a klient splácel měsíčně zhruba 11 tisíc korun, tak při zvýšení sazby na 6 procent dnes zaplatí 18 tisíc. To je výrazný nárůst.«
Situace na hypotečním trhu pak logicky kopíruje celkový stav ekonomiky té či oné země. Leckdo by zřejmě mohl namítat, že ne za vše může vláda. Stačí se ale podívat jen nedaleko za hranice, k sousedům do Polska, aby bylo jasné, že situace u nás by nemusela být tak špatná jako nyní. Zatím co Češi šetří na bydlení nejdéle v Evropě, nestačí jim ani 14 průměrných ročních platů, hypoteční trh se propadl o dvě třetiny a byty dostupné pro lidi se prakticky nestaví, Polsko nabídlo mladým výhodné hypotéky, díky kterým pro ně vlastní bydlení není jen vzdáleným snem.
Bytový problém – neřešený problém
Právě zanedbání v rozvoji infrastruktury a zákonů, zejména toho stavebního, přitom vidí jako hlavní problém také Michal Jalovecký, šéf společnosti Ekonomické stavby Polsko. Ten zmiňuje příklad Polska, kde platí tzv. princip jednou a dost. Pokud máte stavbu a projekt, stavební úřad vám ho může vrátit k dořešení jen jednou. Není to klasický český ping-pong: vy něco uděláte, oni vám to vytknou, vy to doděláte, oni vytknou další věc. Takto vás mohou popotahovat roky. V Polsku vám to vrátí jednou, mají lhůtu 30 dní, potom se odvolají, vy doložíte to, co po vás chtějí, a za dalších 30 dní musí úřad automaticky vydat stavební povolení.
Jako další problém zmiňuje Jalovecký neochotu politiků vydávat rozhodnutí a nést za ně politickou odpovědnost. Zatím co v Polsku loni v srpnu vláda zjistila, že hypoteční sazby poletí nahoru, už koncem léta, politici zde řekli developerům i bankám: »Víme, že budete mít problém, protože občané budou muset řešit velké hypoteční splátky, a budeme to řešit«. V říjnu tam vyskočila běžná hypoteční sazba na 11 %. Polská vláda v tu chvíli oznámila, že budou tři nové programy. Dva zaměřené na mladé a jedním se pomůže stávajícím klientům. Už jenom toto oznámení vyvolalo pnutí na bankovním trhu a banky samy od sebe začaly snižovat sazby.
Vláda spíš podporuje bohaté
Co dělá vláda pro lidi u nás? Kromě nových poplatků za refinancování hypoték, kterými jde ministr Stanjura na ruku bankám, přišla letos vláda s dalším asociálním návrhem, kvůli kterému i ti, kteří budou chtít splatit hypotéku dříve, budou nově platit až 2 % z předčasně splacené části hypotéky namísto dosavadního administrativního poplatku. Uvidíme ještě, zda tento nesmysl schválí i Sněmovna. Tomu ale říkám politika pro lidi aneb odměňme raději banky, které za rok 2022 registrovaly rekordní zisky, namísto občanů, kteří poctivě splatí své závazky.
RÁMEČEK
Vláda: Odměňme raději banky s rekordní zisky místo občanů, kteří poctivě splatí své závazky
A tak, zatím co ceny novostaveb v našich dvou největších městech vzrostly za posledních deset let o 175 % v Praze a 192 % v Brně, vládní strany se topí ve vlastních skandálech a proti klesajícím preferencím se snaží bojovat rozdmýchávání nenávisti vůči Romům, tak jako zřejmě v intencích klasické křesťanské morálky pokrytecky činí Marian Jurečka, nebo ve znamení rčení »tonoucí se stébla, nebo v tomto případě spíš hokejky, chytá«, když Markéta Pekarová hledá novou mediální tvář pro TOP09 a prázdné místo po obžalovaném násilníku Ferim se snaží zaplnit Dominikem Haškem.
Na lidi kašlou
A tak všichni stále marně čekáme, kdy vláda místo drogových (brněnská primátorky za ODS Vaňková) či násilnických kauz (pirátský náměstek ministra Kolařík), vnitřních sporů, servilitě k USA a Bruselu a podléhání bankovní nebo zbrojařské lobby konečně začne něco dělat pro obyčejné lidi v této zemi.
Začít by mohla třeba tím, že prozradí, jak hodlá bojovat rozdílným cenám totožného zboží v řetězcích u nás a v zahraničí. Přibývají totiž další a další svědectví Čechů, kteří si pro zboží jezdí za hranice, kde stejné artikly ve stejných řetězcích nakoupí řádově až o několik tisíc korun levněji, jak nedávno upozornil novinář Andreas Papadopulos. Například identická sedačka z řetězce IKEA vyjde v Katowicích o 5590,- korun levněji než ve 100 km vzdálené Ostravě, a to navzdory tomu, že průměrný i minimální plat je u našich sousedů v Polsku vyšší.
Je to síla. A tak zatím co v zahraničí už se proti spiknutí obchodních řetězců a neopodstatněně vysokým cenám vlády bouří, u nás odvaha k podobným výrokům chybí a od pana profesora opět uslyšíme pouze prázdné fráze o tom, jak má vláda svázané ruce a se situací nelze nic dělat. A to jsem myslela, že bílý prášek, který je zjevně v řadách ODS v kurzu, by měl odvahu dodávat…
»Mírový« summit v uvozovkách
Pojďme raději do zahraničí. Nedávno proběhl v saúdskoarabské Džiddě summit, kterému Ukrajina a USA říkají »mírový«. Mír ve válce na Ukrajině však tento summit jistě nepřinese. Na summit totiž nebylo pozváno Rusko a bez něj, píše novinář z New York Times, bude mít summit životnost jako sněhová vločka na poušti. Smyslem summitu evidentně není najít mírové řešení a ukončit válku, ale demonstrovat izolaci Ruska a sjednocení Západu s rozvojovými zeměmi na podpoře Ukrajiny.
Ani američtí diplomaté se nedomnívají, že by se 40 států, které se summitu účastní, mohlo shodnout na mírovém scénáři či dokonce podpořit desetibodový mírový plán, s nímž tam předstoupí ukrajinský prezident Zelenský.
Diplomaté doufají, že summit aspoň umožní Ukrajině oslovit některé významné státy globálního Jihu, které jsou dosud oficiálně k válce neutrální, například Brazílie, Indie nebo Jihoafrická republika. A věří, že by mohlo dojít ke shodě na principu, který je zakotvený v Chartě OSN, tedy na územní integritě. To samozřejmě nelze vyloučit, neboť teritoriální integritu podporuje i Čína a Brazílie a jako princip ji v moskevské diskusi s čínským prezidentem neodmítl ani ruský prezident Putin. Záleží samozřejmě na tom, jakým způsobem se tento princip promítne do konkrétní situace, na příklad na Krymu, který ruská strana vnímá jako nedílnou součást Ruské federace. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že »potřebujeme porozumět jaké jsou cíle summitu a o čem se bude diskutovat. Každá snaha podpořit mírové ujednání si zaslouží pozitivní vyhodnocení«.
Saúdové, jako hostitelská země, se velmi snažila získat účast Číny, která se v červnu odmítla zúčastnit podobného summitu v Kodani, kde jednali zástupci 15 států, ale bez jakéhokoliv oficiálního výsledku. Čína se nakonec v zájmu dobrých vztahů se Saúdskou Arábií rozhodla vyslat zvláštního vyslance pro Euroasijské záležitosti. Ten prohlásil, že »máme řadu rozporů a slyšeli jsme různé postoje, ale je důležité seznámit ostatní s našimi principy«. Vlastní čínský 10tibodový mírový program odmítly USA, ale podpořila jej například Brazílie a se sympatiemi ho hodnotila i ruská strana. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin vydal prohlášení, v němž ujišťuje, že »Čína je ochotná spolupracovat s mezinárodním společenstvím a hrát konstruktivní roli při podpoře politického řešení ukrajinské krize.«
Za 3 týdny se v JAR bude konat summit uskupení BRICS, kterého se bude účastnit 40 zemí a bude se tam jednat i o připojení států jako je Saúdská Arábie či Indonésie. Velmi pravděpodobně se tam bude jednat i o čínském mírovém plánu a o iniciativě afrických států, kterou přednesly nedávno v Petrohradě. V saúdské Džiddě se Čína bude snažit jen o zlepšení spolupráce se státy Středního Východu a globálního Jihu. Saúdové čínskou účast vnímají jako ocenění vlastní diplomacie, kdy i díky Číně dosáhli obnovení vztahů s Iránem, což mj vedlo i k ukončení útoků jemenských Houthiú na saúdské cíle.
Sněhová vločka na poušti
Saúdská Arábie hlasovala se 141 dalšími členskými státy OSN pro rezoluci odsuzující ruskou invazi, ale nepřidala se k 33 západním zemím, které zavedly protiruské sankce. Celkem 167 států odmítlo izolovat Rusko a mezi nimi velké země globálního Jihu, jako Čína, Indie, JAR, Irán, Pákistán, Vietnam a další. Na tyto státy směřovala argumentace diplomatů z USA a z EU, že díky odstoupení Ruska z dohody o vývozu ukrajinského obilí se cena potravin prudce zvýšila, ale je krajně nepravděpodobné, že se Západu podaří dostat je v otázce války na Ukrajině na svou stranu. A Rusko slibuje, že dohodu obnoví, pokud ovšem Západ dodrží původní slib, že dohoda umožní i export ruského obilí a hnojiv, což Západ nedodržel. Je rovněž krajně nepravděpodobné, že by Čína a státy globálního Jihu, jejichž zástupci sedí u stolu v Džiddě, pod západním nátlakem přestaly kupovat ruskou ropu, plyn a další zboží, které Rusko nyní nemůže prodávat v Evropě.
A tak summit, kterého se zúčastnila i Česká republika, na úrovni náměstka ministra zahraničí, (ovšem spíše jako stát dodávající Ukrajině zbraně, než jako podporovatelka míru) pravděpodobně skutečně skončí jako ta sněhová vločka na poušti.
Na závěr ještě jednou připomenu, že kdo chce spolu se mnou říct Fialovi a jeho vládě DOST, má možnost získat banner, který si umístí na jím zvolené místo. Budu ráda, když mi Vy, kdo máte odvahu a možnost, na můj mail info@konecna.cz pošlete adresu, kontakt a přibližné rozměry, které by Vám vyhovovaly.
Přeji vám hezké dny!