Pirátská kauza za kauzou. Koho to ještě překvapuje?
Srdečně Vás všechny zdravím u dalšího dílu Bez obalu! Ještě, než začneme, tak Vás poprosím, abyste dali odběr nebo sledování mých výstupů na sociálních sítích.
Horko není v těchto prázdninových dnech pouze venku, ale také u Pirátů, kteří se zřejmě rozhodli, že okurkovou sezónu letos trošku opepří. Předminulý týden to byla kauza náměstkyně Komrskové a jejího poradce a partnera v jedné osobě, minulý týden pak vyšlo na povrch nové svědectví v červnové kauze, která stála Lukáše Kolaříka místo náměstka ministra vnitra. A ani v tomto případě to není hezké čtení.
Kolařík se zhruba před dvěma měsíci zapletl do konfliktu mezi svou manželkou a Kolaříkovou asistentkou, která mu byla ale zároveň milenkou. Jak vylíčily Seznam zprávy, k incidentu došlo 1. června, kdy se po společenské akci na Pražském hradě, konkrétně šlo o vyhlášení hasiče roku, konzumoval alkohol do ranních hodin. Konflikt se odehrál v pražském hotelu Spiritka, který je ubytovacím a reprezentačním zařízením Ministerstva vnitra. Náměstek ministra Lukáš Kolářík pozval při odchodu na pokoj i svou asistentku, s níž tou dobou bez vědomí manželky udržoval poměr.
Manželka odešla spát, do obývacího pokoje se ale vrátila ve chvíli, kdy se Kolářík pokoušel s asistentkou o intimní kontakt. Situace postupně na pokoji vyústila v ostrou roztržku, během níž měl Kolářík podle asistentky ženám nabídnout sex ve třech, což obě odmítly. Tolik asi k tomu, až se příště budete ptát, jakou kulturu udržují Piráti v reprezentačních zařízeních českých ministerstev.
BOX
Až budou piráti zase kecat něco o principech, tak toto léto o jejich morálním kreditu dostatečně vypovídá
V rámci konfliktu pak měl svou podřízenou udeřit pěstí i do ní kopnout, k čemuž se také přiznal. Kde je v této bizarní kauze pravda už se asi dozvíme jen těžko, přesto ale myslím dobře demonstruje, jakým přínosem jsou nepotřební Piráti pro vládu a jaké experty dosazují do jednotlivých pozic. Mimochodem když mluvívám o tom, jak si vládní strany udělaly z naší země dojnou kávu pro sebe, své kamarády a známé, tak případ Kolaříka je toho důkazem. Poté, co vypadl ze Sněmovny, kde seděl v minulém období, mu připadl flek politického náměstka na ministerstvu vnitra. Tak až budou piráti zase kecat něco o principech, tak toto léto o nich a jejich morálním kreditu, myslím, dostatečně vypovídá. Je škoda, že pan pirátský exnáměstek zrušil svůj veřejný profil na Facebooku, protože ten se jen hemžil podobnými výzvami k omezení násilí na ženách. Tak se káže voda a pije víno…tedy pardon, v tomto případě – tak se káže Istanbulská úmluva a kope do žen.
Za levným jedině k sousedům
»Doma jsou ceny přepálené a neodpovídající kvalitě. Za hranicemi se vyplatí kupovat skoro všechno, shodují se Češi, kteří pravidelně jezdí nakupovat do Polska a Německa.« Tak takhle začínal článek, který v polovině měsíce přinesly Seznam zprávy. Podle citovaných respondentů vyjde rodinný nákup v Polsku zhruba na polovinu a pro potraviny se tak čím dál víc obyvatelům naší země vyplatí jezdit přes hranice. Maso, ovoce, zelenina, rýže, těstoviny, krmení pro zvířata – pro všechny tyto důležité artikly nyní lidé bydlící blízko hranic jezdí raději do Polska, ale také do Německa. A tak se nyní redaktoři Seznam zpráv rozhodli udělat velké cenové srovnání obdobného boží na pultech řetězců v ČR a u našich sousedů. Výsledek? Nedobrý pro naši zemi a její obyvatele. Řetězec IKEA má v České republice ze všech okolních států nasazené vůbec nejvyšší ceny, v síti drogerií DM pak jsou v Německu při dva a půl násobné průměrné mzdě ceny na 80 % cen z České republiky, ale jsou i případy, kdy je zboží dvakrát dražší, jak jsem ukázala na nedávném videu, které Vám znovu přidávám do komentáře.
Pojďme ale dál – za identickou kuchyň zaplatíte v IKEA u nás o 3300 více než v Polsku, za komodu 700. Při celkovém průměru cen, který bere v potaz také řetězce potravin Billa, Kaufland a Tesco, vychází hůře pouze Rakousko, výrazně levněji je však v Polsku, na Slovensku, ale také – pro některé možná překvapivě – i v Německu, kde mají platy a mzdy téměř trojnásobné. Právě pro potraviny se od nás lidé vydávají za hranice nejčastěji. V případě potravin se také jako čím dál větší problém ukazuje nedostatečná soběstačnost České republiky, na kterou KSČM dlouhodobě upozorňuje. Právě díky nízké soběstačnosti si u nás řetězce mohou dovolit nastavit ceny vysoko, protože ví, že zákazníci u nás zboží stejně nakonec koupí. A to i za vyšší cenu než například lidé v již zmiňovaném Německu. Fialova vláda slibovala před svým nástupem, že zatočí s drahotou. Téměř v polovině jejího funkčního období však nevidíme ani náznak jakéhokoliv boje a lidé čím dál častěji nakupují za hranicemi, čímž ještě více oslabují českou ekonomiku. Tohle je ta Fialova vize silného, sebevědomého Česka? Země, ve které už se lidem ani nevyplatí nakupovat?
Nezlevňují, ale zdražují pomaleji
Mimochodem nedávno se pro deník Blesk vyjádřil nový ministr zemědělství Marek Výborný a výborný to určitě nebylo. Říkal, že je dobře, že inflace klesá a potraviny tak zlevňují. Ráda bych Vás opravila, pane ministře. To, že inflace klesne, samozřejmě neznamená, že zboží zlevňuje. Znamená to jen, že zdražuje méně, respektive pomaleji. Ale pořád zdražuje. Udělejte si v tom, prosím, pořádek, ať nemusíte zase lhát jako v případě zvyšování věku odchodu do důchodu, nebo nově v číslech dovezeného ukrajinského obilí.
Ani dnes nebude chybět zpráva ze zahraničí: V pátek 28.července skončil v Petrohradě summit Ruska a Afriky, který se zabýval spoluprací mezi Ruskem a černým kontinentem, konfliktem na Ukrajině i Ruskem ukončenou dohodou o vývozu ukrajinského obilí. Prezident Putin africkým státníkům vysvětlil, že Rusko se nevrátí k dohodě, kterou zprostředkovalo OSN a Turecko, o vývozu obilí z Černého moře, dokud Západ nezačne plnit své závazky, tedy usnadnění ruského vývozu potravin a hnojiv. Již dříve navrhl generální tajemník OSN Antonio Guterres prezidentu Putinovi, aby Rusko obnovilo vývoz obilí ze svých přístavů, což Putin odmítl s tím, že Guterres nezaručil původně slíbený vývoz ruského exportu. Díky této dohodě vyvezla Ukrajina za rok kolem 33 milionů tun obilí. Rusko za první polovinu letošního roku poslalo do Afriky 10 milionů tun obilí. OSN se bude i nadále snažit obilní dohodu obnovit.
Na summit přijelo 49 afrických delegátů, ale z nich jen 17 bylo hlavami svých států. Prvního summitu se v roce 2019 zúčastnilo 43 afrických prezidentů nebo předsedů vlád. Letošní nižší účast vysvětlili Rusové odkazem na nátlak Západu.
Putin: Já jednat o míru chci
Vladimír Putin zdůraznil, že Rusko je připraveno jednat o míru, ale »problémem je, že USA, NATO a Ukrajina s námi odmítají jednat«. Ruský prezident konstatoval, že konflikt na Ukrajině se dá vyřešit jen u jednacího stolu, ale Rusko nemůže nikomu takové jednání vnutit. Ovšem například čeští politici a česká média opakují, že právě Rusko nechce jednat o možném příměří a o diplomatickém řešení. Mírové řešení prosazovali i lídři Afriky. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa dodal: »Máme právo žádat o mír, neboť tento konflikt má negativní dopad i na nás«.
Afričtí představitelé znovu vysvětlovali svůj mírový plán, podle něhož by mj. Rusové měli stáhnout svá vojska, odstranit své jaderné zbraně z Běloruska, Mezinárodní trestní soud by měl zrušit svůj zatykač na Putina a sankce proti Rusku by měly být odvolány.
Prezident Putin reagoval vysvětlením, že za rozpoutání konfliktu může Západ, který důsledně ignoroval ruské bezpečnostní obavy z přibližování NATO k jeho hranicím a připomněl, že Západ podpořil převrat v Kyjevu v roce 2014, kdy byl svržen demokraticky zvolený prezident Janukovyč a poukázal i na fakt, že si kyjevská vláda zakázala vlastním výnosem jednat o míru. Putin současně slíbil, že se africkým mírovým plánem bude vážně zabývat a vyjádřil naději, že Afričané osloví i Ukrajinu.
Egyptský prezident Abdel Fattah al-Sisi vyzval Rusko, aby obnovilo černomořskou obilní dohodu. Egypt obdržel 5 % celkového vývozu ukrajinského obilí, jehož cena spolu s dalšími potravinami, vzrostla. Putin reagoval argumentem, že tyto ceny vzrostly v důsledku chybné západní politiky z doby před válkou. Cena obilí vzrostla o nějakých 9%, což evropská média nazvala »obrovským růstem«. A Putin rovněž vysvětlil, že Rusko 17.července ukončilo obilní dohodu, nejen protože Západ neplnil ruské podmínky, ale i proto, že většina ukrajinského obilí se nedostala do chudých afrických zemí, ale skončila ve vyspělých bohatších zemí, což uznala i OSN.
Rusko daruje obilí Africe
Ruský prezident současně slíbil dodat zdarma téměř 300 000 tun ruského obilí šesti africkým státům: Burkina Faso, Středoafrické republice, Eritrei, Mali, Somálsku a Zimbabwe. Rusko rovněž snížilo závazky afrických zemí, když jim odepsalo dluhy ve výši 23 miliard dolarů a vyčlenilo 90 milionů dolarů na pomoc africkým zemím, aby snížilo dluhovou závislost.
Řada afrických lídrů ocenila, že v závěrečné deklaraci Rusko slíbilo jim pomoct získat kompenzaci za škody způsobené koloniální nadvládou. I Západ se snaží získat rozvojové země na svou stranu. V těchto dnech i Česko dostalo pozvání na mírový summit v Saúdské Arábii, kde budou na začátku srpna jednat zástupci západních a rozvojových zemí o Ukrajině. Rusko ovšem pozvání neobdrželo. Západní politici si evidentně uvědomili, že 54 afrických států reprezentuje největší volební blok v OSN. A podle amerického experta Josepha Sanyho bude Afrika nejrychleji rostoucí ekonomickou a demografickou velmocí na světě. Do roku 2050 budou Afričané tvořit čtvrtinu světové populace. V konkurenčním boji mezi velmocemi o vliv v Africe má ovšem stále náskok Čína, která tam začala významně investovat již před mnoha lety.
Mimochodem v těchto dnech to bude 70 let od podepsání příměří v korejské válce, která sice neskončila mírovou dohodou, ale jen příměřím, které nevyřešilo mnoho vzájemných problémů, ale zabránilo dalšímu zabíjení celých 70 let. Na to upozorňují někteří američtí novináři, podle nichž by bylo »vítězstvím«, kdyby k podobnému příměří došlo mezi Ruskem a Ukrajinou.
Na závěr pouze připomenu, abyste dali odběr nebo sledování mých sociálních sítí, a přeji Vám hezké dny!