Na vzdělání peníze nejsou, na zbraně ano
Těší mě, že se začítáte do prvního srpnového Bez obalu a vítám vás u něj. Česká národní banka minulý týden zhoršila letošní výhled tuzemské ekonomiky a propast mezi Českou republikou a zbytkem Evropy se tak nadále bude zvětšovat. Zatímco ještě v květnu očekávala ČNB růst HDP o 1,4 %, aktuálně výhled naší ekonomiky předpovídá růst pouze o 1,2 % HDP. Kvůli mizerné ekonomické situaci pak chybí peníze i pro ty nejklíčovější resorty, jako je zdravotnictví nebo školství, když ministerstvo financí dle aktuálního vyjádření s dalším navýšením peněz pro školství nepočítá. Rozpočet tak zůstane hluboko pod očekáváním ministra Beka, a také hluboko pod průměrem zemí OECD.
Stagnace českého školství
Letošní rozpočet školství činí 273 miliard korun, ale střednědobý výhled pro příští rok slibuje jen 258 miliard, takže i s navýšením o deset miliard by se v roce 2025 rozpočet školství propadl o pět miliard, bez navýšení plánovala vláda snížit výdaje na školství o 15 miliard. Nárůst rozpočtu o deset miliard oproti střednědobému výhledu pro příští rok přitom pokrývá pouze mandatorní, tedy nezbytné výdaje, na valorizaci platů a na nové zaměstnance. České školství tak podle všeho čeká stagnace, a to v období, kdy nám kvalitou výuky okolní země již utíkají. Loňská analýza Hospodářské komory ukázala, že situace je vážná ve všech úrovních vzdělávací soustavy.
Problémem je dostupnost kvalitního předškolního vzdělání. Zejména u dětí mladších tří let má Česká republika s 9 % jedno z nejnižších umístění v rámci EU, průměr EU přitom činí skoro 35 %. Vedle toho roste počet dětí s odkladem nástupu do prvního ročníku základní školy, takových dětí je už více než pětina. A zatímco v Evropě počty žáků, kteří nedokončí střední školu, klesá, v Česku jich přibývá. Většina žáků, kteří předčasně ukončí vzdělávání, přitom skončí jako uchazeči o zaměstnání na úřadech práce a jsou ohroženi dlouhodobou a opakovanou nezaměstnaností, a tedy i chudobou, která je v České republice na vzestupu.
BOX
Problémem je dostupnost kvalitního předškolního vzdělání
Na vzdělání lidí je přitom přímo napojený ukazatel prosperity země. Budeme-li se nadále vzdalovat od evropského průměru, těžko v dohledné budoucnosti zvrátíme negativní trend v růstu ekonomiky. Podepisuji v tomto ohledu slova prezidenta Hospodářské komory, který loni v souvislosti s propadem úrovně českého školství prohlásil následující: »Pro nastartování růstu přidané hodnoty, který naši zemi vyvede z pasti středních příjmů, bude potřeba, aby stát spolu se soukromým sektorem začal strategicky investovat do energetické, dopravní a datové infrastruktury a také do vzdělávání a pracovního trhu. Změnit se bude muset struktura škol, délka vzdělávání, zvýšit se bude muset kvalita studia«. Navzdory nekompromisním datům však Fialova vláda pro příští rok plánuje výdaje do školství snížit a navyšovat raději výdaje na obranu, na úkor budoucnosti naší země.
»Půjčky« od ministra dopravy
A jelikož peníze chybí téměř na všechno s výjimkou zahraniční vojenské pomoci, rozhodlo se Ministerstvo dopravy v čele s Martinem Kupkou z ODS, že státnímu podniku Cendis téměř o tři roky odloží splatnost dluhu ve výši 40 milionů korun. V květnu 2021 půjčilo Ministerstvo dopravy řízené Karlem Havlíčkem z ANO státnímu podniku Cendis 40 milionů korun. Tato »návratná finanční výpomoc« ze státního rozpočtu měla firmě, pracující na projektech jako elektronické dálniční známky, pomoci překlenout nedostatek provozních prostředků. Firma měla za povinnost půjčku splatit v jedné splátce »nejpozději do 29. února 2024«.
Jenže, jak zjistily Seznam Zprávy, Cendis peníze dosud nevrátil a Ministerstvo dopravy, řízené nyní Martinem Kupkou, těsně před termínem splatnost o téměř tři roky posunulo. Loňská kontrola NKÚ přitom upozornila na neuspokojivou finanční kondici Cendisu, stejně jako na jeho nedodržování zákona o zadávání veřejných zakázek. Audit upozornil mimo jiné překročení kontraktů s externími vývojáři. Z původní rámcové smlouvy na 25,9 milionu se zakázky vyšplhaly až do objemu 200 milionů korun. Ani pochybnosti o budoucí schopnosti splácení, ani pochybné hospodaření Cendisu však ministru Kupkovi nijak nevadily při prodloužení splatnosti čtyřicetimilionové půjčky a nezabránily mu udělat si z institutu péče řádného hospodáře trhací kalendář. Škoda, že se podobně jako ministr Kupka nechovají věřitelé vůči lidem, kteří kvůli politice této vlády ztratí schopnost splácet, a to v případech, kde jde o řádově nesrovnatelné částky, které navíc slouží k zabezpečování základních potřeb a nikoliv o desítky milionů za pochybně vysoutěžené veřejné zakázky. Při pohledu na naše dálnice či železnice si troufnu tvrdit, že i Kupkovi by se na dopravě 40 milionů hodilo, ale co, na železnicích nám vlak už stejně ujel tak o dvacet let, tak proč si jej nenechat ujet o další tři.
Další bič na pracující
Závěrem mi to ještě nedá, nevyjádřit se k novele zákoníku práce, kterou jsem v posledních týdnech intenzivně kritizovala za ukrajování práv zaměstnanců na úkor zaměstnavatelů. I když vlastně ani nevím co říct k prohlášení ministerstva práce, které přiznalo, že prodloužení zkušební doby na čtyři měsíce prohloubí nejistotu zaměstnanců. »Negativní dopady na zaměstnance může mít prodloužení maximální přípustné zkušební doby, čímž se prodlouží období nejistoty, v němž může pracovní poměr skončit ze dne na den,« připustilo ministerstvo.
Potíž podle něj může například nastat, když se v prodlouženém období projeví u žen příznaky těhotenství. Naprosto směšný je pak Jurečkův argument, dle kterého je prodloužená zkušební doba možností, nikoliv povinností. To je asi stejná naivita, jako když se Jurečkův stranický kolega Výborný v zimě divil, že obchody zdražují, i když k tomu není důvod. Předpokládat, že zaměstnavatelé záměrně nebudou využívat horní hranici zkušební doby, aby měli noví zaměstnanci nárok na benefity již dříve, navíc v situaci, kdy vláda svým počínáním ekonomiku nadále dusí, je naprosto zcestný. »Samozřejmě, že zaměstnavatelé automaticky dají delší dobu, protože to je pro ně větší jistota,« sdělil prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
Výrok ministerstva tak jen potvrzuje, že Marian Jurečka je ministrem asociálních, nikoliv sociálních věcí, a navzdory přiznanému diskriminačnímu charakteru novely se dá čekat, že bude předložena ke schválení vládě ve stávající podobě.