Bohatí se o zisk moc nepodělili, platit mají hlavně pracující
Když ministr financí Stanjura loni v říjnu představoval na tiskové
konferenci tzv. windfall tax, tedy daň z mimořádných zisků energetických firem, bank a rafinérií, odhadoval tehdy, že do státní kasy přiteče 85 miliard na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Z projektovaných 85 miliard mělo být 33 miliard z bankovního sektoru. Už letos v srpnu přitom bylo jasné, že tento odhad měl k realitě hodně daleko a ministr Stanjura už počítal »jen« se 65 mld. A nyní, poté, co ČEZ i banky zveřejnily své hospodářské výsledky za třetí čtvrtletí, je jasné, že ani na kýžených 65 miliard vybrané daně zdaleka nedosáhnou.
Největší rozdíl mezi realitou a očekáváním bude patrný u bank, které
namísto předpokládaných 33 miliard odvedou do státního rozpočtu jen
nižší jednotky miliard. Důvodem je pokles zisků u šestice největších
tuzemských bank, kterých se daň týká. Plán ministerstva financí tak
podle všeho skončí tragikomickým výsledkem, podle expertů se přitom dal pouze symbolický výnos z mimořádné daně očekávat. Banky totiž na
dodatečnou daň připravily i své byznysmodely a jak uvedl ekonom Petr
Kymlička: »Nelze podceňovat schopnost bank zcela legálně zisk
optimalizovat, ať už v rámci jejich nadnárodních struktur, anebo
lokálně. Pokud banky vědí, že bude zisk zdaněn windfall tax, nic jim
nebrání raději zvýšit náklady na odměňování zaměstnanců, opravy či jiné účely«. Když tak nyní vláda ruší úsporný tarif, který měl být z příjmů z windfall tax dotován, a výrazně se tak zvýší platby za energie, které jsou už nyní na dvojnásobku cen oproti našim sousedům, bude za to moci sebeklam, ve kterém žil ministr Stanjura spolu se svým šéfem Fialou od loňského podzimu. Navzdory varování ekonomů.
Prezident českých občanů? Spíš ne
Zastavím se také u prezidenta Pavla, který znovu v minulém týdnu zavdal pochyb o tom, zda jeho cílem je skutečně hájit zájmy občanů České republiky. Pavel se nyní totiž zhostil role prostředníka ve vleklém sporu mezi Lichtenštejnskem a Českou republikou kvůli majetkům, o které u nás knížectví přišlo v roce 1945 na základě dekretů prezidenta Beneše.
I když Lichtenštejnsko ve snaze získat ztracené majetky zpět opakovaně neuspělo u soudů včetně Ústavního, prezident Pavel nyní před vládu předstoupil s lichtenštejnským návrhem na mimosoudní vyrovnání. Jen připomenu, že v otázce prolomení Benešových dekretů se již dříve angažoval bývalý lidovecký ministr kultury Herman, který oficiálně hájil zájmy knížectví v ČR. Lidovci jsou naštěstí jedinou vládní stranou, která podporuje mimosoudní vyrovnání navzdory neúspěšným žalobám lichtenštejnské strany. Je ale značně znepokojující, že se nyní i prezident Pavel nechal slyšet, že by bylo nejlepší uzavřít s Lichtenštejnci dohodu. Komiks s prezidentem Pavlem, který se spolu se soutěží o nejlepší dopis prezidentovi objevil krátce po jeho zvolení v dětském časopisu Mateřídouška, a ve kterém se děti dozvěděly mimo jiné to, že prezident důstojně reprezentuje Českou republiku, se tak zpětně čím dál víc jeví jako ubohá propaganda pro nejmenší. Připomínám, že prezident Pavel naprosto nesmyslně promluvil o zbavení práva veta v hlasování Rady EU, což by byla další rána pro svrchovanost naší země. Tohle má být důstojná reprezentace zájmů našich občanů?
Středověcí lidovci
Když už jsem nakousla pomatené návrhy lidovců, není se asi čemu divit, že podobné nápady se rodí v hlavách lidí, jako je člen jihomoravského krajského výboru KDU-ČSL Marek Venuta. Ten na sebe stihl upozornit již v roce 2019, kdy jako správný mírumilovný křesťan chtěl házet slovenskou prezidentku Čaputovou s mlýnským kamenem na krku do vody, za což byl od svého stranického šéfa Jurečky pochválen. Ne, že bych snad trpěla nějakou láskou k prezidentce Čaputové, spíše naopak, ale házet ji s kamenem na krku do vody. No, posuďte sami… Nyní Venuta na sociálních sítích zaujal další sérií výroků, např. když se zastal faráře Smejkala, který během halloweenu na Břeclavsku rozkopal dětem vydlabané dýně a
označil je za symbol zla, druhým příkladem budiž podpora petice proti vědecké výstavě lidských těl a její označení za zvrácenost. Tohle, prosím pěkně, není středověk. Tohle jsou lidovci volení ve stranických i veřejných orgánech v roce 2023.
Jak víte, tak každý týden končím odkazem na události v zahraničí.
Přiznám se, že jsem doufala, že se již nebudu muset zabývat válkou v
Gaze, o níž jsem tu hovořila už několikrát. Válka však, bohužel, nejen pokračuje, ale ještě drasticky eskaluje. A to tak že už i izraelský historik varuje před hrozící genocidou.
Gaza – peklo na zemi
Izraelská odveta za útok Hamásu ze 7. října již připravil o život více než 12 000 Gazanů. K 8. listopadu bylo zabito nejméně 4506 dětí a 3027 žen. 27 000 je raněných. Podle OSN umírá každých 15 minut jedno dítě. Za méně než měsíc bylo v Gaze zabito více dětí než ve všech vojenských konfliktech na světě od roku 2019. V důsledku odstřihnutí Pásma Gazy od vody, elektřiny, léků, potravin a pohonných hmot tak mj. kolabují i nemocnice. Z 35 gazanských nemocnic je již 21 mimo provoz.
Mluvčí Úřadu OSN pro humanitární záležitosti Jens Laerke prohlásil:
»Pokud dnes existuje peklo na zemi, jmenuje se severní Gaza«. Tisíce
lidí, kteří přišli o své domovy, žijí na chodbách nemocnic. Komisař OSN pro lidská práva Volker Turk, který je nyní v Gaze, řekl, že »Izrael je povinen chránit civilisty… Neschopnost tak učinit je porušením pravidel války«.
Stejným porušením by bylo, pokud by Hamás měl v nemocnici své skrýše, ale podle OSN to neospravedlňuje zabíjení civilistů. Vysoký počet obětí přinutil i francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby v rozhovoru s BBC prohlásil, že »v Gaze jsou bombardováni a zabíjeni… malé děti, ženy a staří lidé. Pro to není důvod a žádné oprávnění. Naléháme proto na Izrael, aby přestal,« dodal Macron. Současně prezident přiznal Izraeli právo na obranu. Ta však musí být přiměřená. Před několika dny proběhl v Saúdské Arábii summit Ligy arabských států, kde byl poprvé od pozastavení členství Sýrie v LAS v roce 2011 vřele přivítán prezident Bašár Asad. Pozdravil se s ním i katarský emír Sání, který ho v roce 2018 označil za válečného zločince. Emír se snaží vyjednat propuštění izraelských rukojmí. Válka v Gaze sjednocuje rozhádané státy. Je paradoxní, že »díky« zabíjení v Gaze se po letech zas dostalo na stůl diplomatů dvoustátní řešení.
Američtí diplomaté poslali Bidenovi ostrá varování před rostoucí
zuřivostí v arabském světě vůči USA. Biden znovu žádal Bibi Netanjahua o humanitární příměří, což však izraelský premiér opakovaně odmítá. A prohlásil, že »výzvy k příměří jsou výzvami k tomu, aby se Izrael vzdal Hamásu, aby se vzdal terorismu. To se nestane«. Bibi evidentně zapomněl, že to byl on, kdo pomohl vzniku Hamásu »v zájmu oslabení palestinské samosprávy v Ramallahu a zabránění obnovení myšlenky vzniku palestinského státu,« jak potvrdil i bývalý premiér Ehud Barak. Bibi umožnil i tehdejší financování Hamásu Katarem. V tom měl podporu USA, které se rovněž domnívaly, že jim Hamás pomůže neutralizovat Fatah na Západním břehu. USA takto opakovaly svou tragickou chybu z Afghánistánu,
kde podpořily talibánské povstalce v boji proti sovětské armádě.
Kde se můžeme potkat
• Středa 15. listopadu od 17:00 hod. v Bruntále, v restauraci Pizza Donna Emona na ul. Dukelská 1884/7 proběhne tradiční debata s občany.
• Čtvrtek 16. listopadu od 17:00 hod. v Havlíčkově Brodě, v penzionu Starr na ul. Žižkova 3070 další debata s občany.
• Pondělí 20. listopadu od 16:00 hod. v Sokolově, v Městském domě kultury na ul. 5. května 655 rovněž debata s občany.
Nezkrácený díl Bez obalu si můžete pustit na YouTube kanálu Kateřiny Konečné nebo na www.bezobalu.info