Mají po Fialově vládě zůstat hned dvě spálené země? Stačilo!
Tentokrát začneme zprávou, která mě nadzvedla ze židle úplně nejvíc. Ministerstvo obrany totiž zveřejnilo kompletní seznam vojenské techniky a materiálu dodaných na Ukrajinu. A těm částkám neuvěříte. Fialova vláda od začátku konfliktu v únoru 2022 do října letošního roku poslala na Ukrajinu zbraně v celkové hodnotě přes 6 miliard korun! 4 helikoptéry, 12 raketových systémů, 62 tanků, 131 bojových vozidel, 17 tisíc min, přes 4 miliony nábojů a další vybavení bylo za poslední rok a půl posláno na Ukrajinu pod domnělou záminkou zachování světového řádu. Fialova vláda cítí potřebu spasit svět a vůbec jí nevadí, že po ní zůstává jen spálená země. Tedy vlastně dvě.
Zkouší, co sneseme?
Nemocné české ekonomiky si navíc všímá už i zahraniční tisk. Německý deník Die Welt označil Českou republiku právem za nemocného muže Evropy s připomenutím, že Česká ekonomika se jako jediná z 27 ekonomik EU ještě nedostala na předpandemickou úroveň. Zasekli jsme se reálně někde kolem roku 2018. A alarmující je také výhled, když podle zprávy z šetření Hospodářské komory české ekonomice hrozí, že bude sevřena mezi konkurencí chudších zemí s nízkými mzdami a bohatých zemí s vyspělými technologiemi. Ekonomové se shodují na tom, že Česko potřebuje nový ekonomický model, pod Fialovým vedením ovšem schytáváme jen ránu za ránou, zatímco miliardy ze státního rozpočtu míří na Ukrajinu. Jako kdyby vláda pokoušela, kolik toho občané České republiky ještě snesou.
BOX
Od února 2022 do října letošního roku zbraně na Ukrajinu zbraně v celkové hodnotě přes 6 miliard korun
A že toho musí snášet až až v mnoha oblastech. Dalším kritériem, ve kterých jsou lidé u nás v roli rukojmích nadnárodních korporací a vláda není schopná se za ně postavit, je otázka mobilních dat. Problém, který se táhne už dlouhé roky a vláda opět neudělala vůbec nic pro jeho řešení. A tak nám nezbývá nic jiného, než za internet v mobilu platit až desetkrát více, než v okolních zemích. Např. v Rumunsku vychází u stejného operátora – Vodafonu – gigabajt dat dvanáctkrát levněji. Ve Velké Británii jsou data levnější desetkrát, ve Španělsku osmkrát. U T-Mobilu pak stejný balíček vychází v Polsku na třetinu, v Rakousku pak jenom na desetinu toho, co u nás. Operátor O2 má pak na Slovensku ceny poloviční. Jsou to necelé čtyři roky od doby, kdy ministryně Nováková za ANO 2011 vyřkla naprosto absurdní výrok, že za drahá data si mohou Češi sami. Ministr Síkela pak neříká a nedělá se situací nic. Možná i proto, že mu stávající situace přijde adekvátní. Všichni asi ještě máme v paměti jeho nechvalně proslulý výrok, ve kterém si pochvaloval, jak je dobře, že levný plyn je minulostí. Čekat, že by tento člověk snad něco udělal s cenou dat by tak bylo asi hodně naivní.
Čeká US byznys zklamání?
U plynu a energií se ostatně ještě krátce zastavme. Konkrétně u LNG, zkapalněného plynu, jehož největším světovým exportérem jsou Spojené státy a kvůli němuž se mnozí domnívají, že rusko-ukrajinský konflikt a v jeho důsledku omezené dodávky plynu z Ruska vlastně ekonomicky hrají Spojeným státům do karet. Právě do LNG infrastruktury nyní Evropa vráží miliardy a do budoucna na něj sází také Česká republika. Podle nové prestižní studie z USA – znovu opakuji z USA – se však tato sázka nemusí vyplatit. Přední vědec z Cornellovy univerzity totiž ve své analýze konstatoval, že LNG je pro planetu kvůli úniku metanu emisně mnohem horší než spalování uhlí. Analýza zjistila, že produkce skleníkových plynů je v důsledku výrobního procesu, zpracování, skladování a zaoceánské dopravy zkapalněného zemního plynu LNG do Evropy a Asie, spojena s »ohromujícími čísly« úniku metanu, když významně překračuje emise vzniklé spalováním uhlí. I při použití nejmodernějších lodí a nejkratších tras jsou podle nejnovějších výpočtů profesora Howartha »nejméně o 24 procent vyšší« než při použití černého uhlí, přičemž v ČR spalované hnědé uhlí je emisně jen o málo horší než černé. Zastánci zemního plynu přitom dosud tvrdili, že plyn nahrazující uhlí by mohl být mostem k udržitelné budoucnosti. Zveřejněná zpráva tak může představovat velký otřes v celé energetické politice Evropské unie, stejně jako ránu pro energetickou budoucnost České republiky. Podle aktuálního národního akčního plánu čisté mobility má totiž počet plnících stanic s LNG v České republice stoupnout do roku 2030 z aktuálních sedmi až na 30 míst.
Humanitární pauzu v Gaze
Pojďme do zahraničí. Tam bylo totiž zajímavých událostí v poslední době bylo poměrně dost.
Ve Španělsku se již potřetí stal premiérem socialista Pedro Sanchez, a to díky hlasům katalánských poslanců výměnou za vyhlášení amnestie pro katalánské politiky uvězněné po referendu o nezávislosti z roku 2017. Z exilu se tak bude moci vrátit i katalánský vůdce Carles Puigdemont.
V Británii byla z vlády vyhozena ministryně vnitra Suella Bravermanová, která kritizovala policii za příliš mírný postoj k obrovským – až osmisettisícovým – propalestinským demonstracím. Bravermanová reprezentuje krajní pravici, která se jí snaží prosadit do vedení Konzervativní strany místo umírněného pravicového premiéra Sunaka, který nyní do vlády na místo ministra zahraničí vrátil bývalého premiéra Davida Camerona. To jí však pravděpodobně neuchrání před porážkou v příštích volbách, neboť Labouristická strana nyní v průzkumech vede až o 15 bodů. Její lídr, Keir Starmer, však nyní čelí ostré kritice ze strany levicového křídla za to, že se stále bojí ve válce v Gaze prosazovat příměří.
Tato témata jsou však v českých médiích zmiňována, i když jen okrajově. Zatím hrobovým tichem však reagovala média i čeští politici na zcela průlomovou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, které se až na pátý pokus podařilo najít kompromis a odhlasovat výzvu k urgentní humanitární pauze ve válce v Gaze. Pro tuto rezoluci č. 2712 hlasovalo 12 členů Rady bezpečnosti OSN, nikdo nebyl proti a 3 státy (USA, Británie a Rusko) se zdržely. Rezoluce požaduje pauzu, aby OSN agentury mohly bezpečně dopravit potřebné pohonné látky, léky, vodu a potraviny »nutné k zajištění přežití obyvatel Gazy«. Rezoluce současně vyzývá k »bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí zadržovaných Hamásem a dalšími skupinami, především dětí«.
V té souvislosti je třeba připomenout, že generální tajemník OSN Antonio Guterres útok Hamásu odsoudil, ale zdůraznil, že konflikt nelze datovat od 7. října, ale od začátku okupace Palestiny.
Stačilo! Už brzy se dozvíte víc
Chtěla bych vás rovněž požádat, abyste si do kalendářů už teď zapsali datum 4. prosince, kdy na tiskové konferenci, kterou budeme přenášet živě i na sociálních sítích, představíme programové priority i osobnosti volební koalice STAČILO!, jíž jsem součástí a s níž se budeme ucházet o hlasy pro volby do Evropského parlamentu!